„Je prostor, abychom byli všichni ještě odvážnější,“ prozrazuje v rozhovoru ředitel minipivovaru Proud Michal Škoda
Sešli se při Volbě sládků, zajímavém počinu Plzeňského Prazdroje. Po pěti letech se Michal Škoda a Lenka Straková stali hlavními tvářemi nového minipivovaru Proud. Ředitel a sládková pivovaru fungujícího přímo v areálu Prazdroje – v budově bývalé elektrárny, pozoruhodné industriální stavbě z počátku 20. století, která prošla první etapou velmi zdařilé rekonstrukce. Po prohlídce minipivovaru došlo na několik našich otázek a zajímavých odpovědí Michala Škody.
Minipivovar ve velkém pivovaru je záležitost před pár roky nepředstavitelná, stejně jako spolupráce malých a velkých pivovarů. Proč si myslíte, že došlo ke změně?
Já si myslím, že nejenom Prazdroj, ale i další velké pivovary, třeba Budvar, si uvědomily, že i ty malé craftové pivovary přinášejí nějakou zajímavou zkušenost, atraktivitu jiné kategorie a že stojí za to, abychom se jako odvětví trošku semkli a ukázali, že pivo je minimálně stejně zajímavý produkt jako třeba víno, o kterém se hodně mluví. Pivo bylo vždycky vnímáno jenom jako ten ležák. Doufám, že dneska už to neplatí a konzumenti si začínají zvykat, že pivo je daleko širší paleta pivních stylů, zajímavých pro spoustu lidí, kteří by se možná sami nestali tradičními pivaři.
Prazdroj se blýskl poprvé už před pěti lety Volbou sládků, tedy menšími várkami pivních speciálů. Má minipivovar Proud kořeny i v této aktivitě?
Vlastně má, protože naše sládková Lenka byla do velké míry zapojená do spousty receptur, které se v průběhu let ve Volbě sládků objevily, a i já jsem stál u zrodu Volby sládků. Tenkrát jsem měl na starosti hlavně obchodní a marketingovou část, ale postupem času jsem se víc dostal i do té výrobní. Takže určitě tam nějaké kořeny máme.
Paní sládková Lenka má stále na starosti i velký Prazdroj, dá se vůbec časově stíhat tak obrovský rozsah činnosti?
Ona už sládkovou ve velkém Prazdroji není. Ani ve Volbě sládků už nijak nefiguruje, to si převzali jiní sládci. Ale s kolegy se bavíme, sdílíme zkušenosti. Lenka je nyní čistě jen pro Proud, takže se mu může věnovat naplno.
Kdy přesně tedy přišla ta myšlenka a jak rychle se podařilo prosadit minipivovar?
Původní myšlenka přišla zhruba před pěti lety, kdy jsme startovali Volbu sládků. Už v té době jsme si říkali, že bychom potřebovali nějaký menší pivovárek, který by byl schopný vařit různé pivní styly a měl by k tomu uzpůsobenou technologii. Tenkrát se ta myšlenka na chvilku ještě uložila k ledu a někdy na podzim 2018 se obnovila. Začalo se hledat místo, kde by pivovar mohl být, shánět finance v rámci Plzeňského Prazdroje a v srpnu 2019 jsme začali s rekonstrukcí staré elektrárny.
Od začátku bylo jasné umístění Proudu v úžasném prostoru budovy bývalé elektrárny?
Od začátku to asi jasná volba nebyla, těch lokalit jsme zvažovali víc. Když jsme nakonec zjistili, jaký skvost tady v té budově máme, tak to bylo jednoduché rozhodování.
Vše od zadávání grafiky, vizuálů, vymýšlení názvů svědčí o důkladné přípravě a realizaci. Proud tedy symbolizuje jednak bývalou funkci objektu, kde se pivovar nachází, jednak jeho umístění nedaleko soutoku řek Mže a Radbuzy. Můžeme si za názvem pivovaru představit i něco víc?
Můžete si za ním představit anglický význam slova proud, což je pro nás stejně důležité jako ty první dva, které jste zmínil, protože my jsme hrdí na to, co jsme tady vybudovali, a doufáme, že i do budoucna budeme moci být hrdí na piva, která z pivovaru budeme propouštět. Těch významů je tam opravdu víc.
Proud malých a minipivovarů za poslední roky zmohutněl, rozrostl se na počet přes pět stovek. Myslíte, že se v tomto množství neutopíte a dokážete novou značku prosadit?
My doufáme, že se neutopíme, ale vždycky je to o tom, jestli pivo bude spotřebitelům chutnat. Takže se budeme snažit vařit co nejlepší pivo a věříme, že si konzumenty najdeme. Já si pořád myslím, že je prostor, aby minipivovarů mohlo být ještě více, aby vařily ještě zajímavější pivní styly a abychom byli všichni ještě odvážnější.
To je možná odpověď na další otázku: Proč by měl konzument sáhnout právě po vašem pivu? Tak to už se nezeptám. Plánujete kromě zásobování pivních barů, restaurací s nabídkou piv z malých pivovarů a pivoték i účast na pivních přehlídkách a slavnostech?
Určitě ano, to jsou jedny z akcí, na které se velmi těšíme a těšíme se, že se tam potkáme s ostatními minipivovary i s konzumenty a bude možnost tváří v tvář si o pivu promluvit. My jsme se už s našimi prototypy některých akcí zúčastnili, letos na podzim jsme třeba byli na Pivu v tržnici v Praze a bylo to velmi příjemné.
Na jedné straně za vámi stojí velký Prazdroj, na druhé straně vám dává poměrně velkou samostatnost. Je toto propojení ideální a bezproblémové?
Je to takový křehký vztah, naše nezávislost nebo samostatnost je podmíněna komerčním fungováním, takže my tady nejsme jenom od toho, abychom testovali, a když se nám to nepovede, jsme to vylili na kanál. My jsme tady od toho, abychom fungovali jako samostatně podnikající komerční minipivovar, takže dokud se nám toto bude dařit a naše pivo bude mít na trhu úspěch, tak by měl být zachován i ten křehký balanc malého a velkého pivovaru.
Budova elektrárny, dnes minipivovaru, prošla zatím první etapou přestavby. Co všechno ještě přijde v budoucnu?
Doufáme, že se nám do budoucna podaří areál ještě trošku víc otevřít veřejnosti. Plánujeme dokončit rekonstrukci celého objektu do podoby, kdy vznikne multifunkční kulturní sál a prostranství pro pořádání venkovních akcí. Chtěli bychom být schopni dostat sem veřejnost bez toho, aby musela projet nějakým autobusem nebo procházet přes bránu v areálu závodu. Takže hlavní plán je otevřít se ještě víc veřejnosti, snad se nám to v průběhu dalších let podaří.
Chcete se zaměřit jen na několik svých osvědčených pivních značek nebo plánujete v budoucnu rozšiřovat portfolio o další?
Určitě přijde spousta experimentů. Naše základní portfolio pěti piv je průřez těmi základními pivními styly, které si myslíme, že mají šanci uchytit se celoročně. A pak plánujeme určitě sezónní edice s využíváním sezónních ingrediencí – ovoce, koření. Zkusíme třeba i piva, která budou dozrávat v dubových sudech po různých typech alkoholu. Uvidíme, co všechno nás napadne a s čím vším budeme experimentovat.
Máte vy sám svého favorita mezi těmi pěti pivy, která Proud vaří?
Z těch pěti mám takové dva největší favority, to je žitná IPA, která, myslím, je hodně zajímavá svým sladovým žitným charakterem, je krásně hořká a voňavá po amerických chmelech. Velmi jsem si oblíbil i nealko, které vaříme ve stylu Hazy IPA, což je taková moje alternativa pro případ, kdy nemůžu pít, chci na chvilku trošku vysadit nebo se něčím zavodnit. A to pivo je zase krásně voňavé po chmelu, a přitom bez alkoholu.
Piva stáčíte do sudů a do skleněných lahví. Kopírujete tedy eko trend úplného vyřazení PET lahví?
PET lahve vůbec neuvažujeme pro stáčení v pivovaru. Samozřejmě něco jiného je třeba, když piva vydává hospoda na odnos domů, tak tam k okamžité konzumaci může být ten obal vhodný, ale pro stáčení v pivovaru na dlouhodobou cestu trhem to za nás není varianta. Spíš zvažujeme do budoucna plechovky, ale zatím tady na to ještě nemáme technologii.
Pane řediteli, víme o vás, že se věnujete nebo jste se věnoval homebrewingu. Splňujete si tak svoje vlastní představy o pivu? Neskončí to s Proudem?
Domovarnictví s Proudem určitě nekončí. Nás je teď v týmu sedm a z toho jsou čtyři domovarníci včetně mě, sládkové Lenky, našeho podsládka Davida, a ještě našeho obchodníka Martina. Všichni si vaříme doma pivo dál, moc nás to baví a spolupracujeme s domovarníky tady na Plzeňsku. Zrovna předevčírem jsme s nimi sestavovali adventní kalendáře z našich domácích výrobků. Domovarnictví s námi zůstává. Mě baví pivo doma vařit furt, i když tady si ho můžu vařit ve větším.
Přejeme vám, ať se nikdy nikomu nepodaří vypnout Proud, ať zrealizujete všechny plány do budoucna a ať si Proud vydobyde pozici mezi minipivovarnickou špičkou.
Ptal se Milan Plch, Pivovaři.cz
