Historie

Piva ve světě

Před 4000 lety v Mezopotámii Summerové...

Pivo patří společně s vínem a medovinou mezi nejstarší kvašené nápoje a jeho historie sahá až k mladší době kamenné. Předchůdce piva se objevil zřejmě po zatečení vody do hliněných nádob na skladování obilí a následném zkvašení. S dnešním pivem samozřejmě chuťově nemohl mít příliš mnoho společného. Před 4000 lety v Mezopotámii Summerové připravovali nápoj, který nazývali kaš. A protože neznali chmel, hořkost nápoje obstarávaly byliny nebo slad pražený v popelu. Babyloňané už rozlišovali tři druhy piva – husté, červené a černé. Do dějin nápoje se významně podepsal král Chammurapi, který ve svém slavném zákoníku, vydaném kolem roku 1686 před naším letopočtem, uvedl:

„Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu, nebo trychtýřem bude do něj lito tak dlouho pivo, dokud nezemře.“

Ve starém Egyptě bylo pivo označováno jako víno z ječmene a přisuzoval se mu božský původ. Pivo vynalezli bohové, především bůh slunce a stvořitel bohů a lidí Re. Zváno bylo hek nebo zythum. Hlavním pokrmem dělníků na stavbách pyramid se stal chleba, česnek, cibule a pivo. I státní zaměstnanci dostávali část platu v pivu. A pivo na svou posmrtnou cestu do záhrobí dostávali i faraoni. Za Ptolemaiovců se stal monopolním výrobcem stát.

Pivo psalo svou historii také ve staré Indii, Číně i předkolumbovské Americe. V antickém Řecku známý lékař Hippokrates používal pivo jako lék proti nespavosti a horečce. Z této doby pochází zajímavý objev:

Pokud se někdo napije mnoho piva, kácí se směrem dozadu, pokud mnoho vína, kácí se na všechny strany.

Řekové i Římané už chmel znali, ale využívali ho jako potravinu. Do piva přidávali šalvěj, pelyněk, anýz, puškvorec, jalovec, zázvor, pepř, ale i jehličí smrků nebo listí olší. Římský vojevůdce Gaius Julius Caesar pivo nechal vozit na svá válečná tažení.

Galové pivo vařili také z ovsa, prosa a čočky. Keltové se proslavili ochucováním piva dokonce jedovatými látkami – strychninem, opiem a námelem. Germáni pivu přímo holdovali, k ochucování používali také myrtu, dubové listí a dubové kořínky. Původ piva přisuzovali nordickému bohovi Odinovi. Stejně tak se výrobě piva věnovali i staří Slované.

Nejstarším nalezeným pivním důkazem v Evropě je amfora objevená v bavorském Kulmbachu, pocházející z doby 800 let před naším letopočtem.

Chmel se u nás prokazatelně pěstoval už v 11. století, ale jeho rozšíření pro pivní výrobu přišlo až později. Nejprve ho začaly používat ve střední Evropě klášterní pivovary.

Nejstarší, a mimochodem dosud funkční, evropský pivovar můžete navštívit ve Freisingu u Mnichova. Bayerische Staatsbrauerei Weihen Stephan vaří pivo už od roku 1040. Velkou proslulost, a to až do dnešních dnů, získal Zákon o čistotě piva tzv. Reinheitsgebot.

Tento výnos bavorského vévody Viléma IV z roku 1516 určoval pouhé základní suroviny pro výrobu piva – chmel, ječný slad a vodu. Později přibyly i kvasinky. Většina malých pivovarů se historickým výnosem snaží řídit dodnes, byť samozřejmě používají současné kulturní kvasinky.

Nejlepší čas strávený se sklenkou piva je samozřejmě - české online casino

Strávit čas s přáteli hraním vzrušující hry!