Pivo jako zdroj nápadů i lepší nálady? Co na něj říkají vědci a lékaři

Zlepšuje kreativitu

Na univerzitě ve Štýrském Hradci proběhl výzkum zaměřený na vliv piva na kreativní myšlení. Čtyřicet lidí různého věku i pohlaví pilo pivo do výše 0,3 promile alkoholu v krvi (jedno desetistupňové pivo). Dalších čtyřicet lidí dostalo nealkoholické pivo.

V sadě kreativních testů pak pijáci normálního piva prokázali daleko větší dávku vynalézavosti a abstraktního myšlení. Vědci to vysvětlují tím, že pivo poskytlo jejich myšlení úhel pohledu, při němž se tolik nesoustředili na přesné parametry úkolu, ale zabývali se pouze rámcovým zadáním a zbytek si doplnili sami.

Zvyšuje práh bolesti

Vědci z University of Greenwich přišli na to, že konzumace dvou piv může až o čtvrtinu zvýšit práh bolesti.

Zlepšuje náladu

Němečtí vědci z bavorské univerzity FAU přišli na to, proč je lidem po požití piva tak dobře. Zkoumali třináct tisíc molekul v různých potravinách a nápojích, aby zjistili, které aktivují dopaminový receptor D2.

A přišli na to, že hordenin v ječném sladu a pivě vyvolával silnou reakci v mozkovém centru odměny. Vědci zatím netuší, zda jimi objevené uspokojení působí hordenin pouze sám o sobě, nebo zda se o ně dělí s nějakou další látkou.

Poskytuje pocit uvolnění

Rozsáhlý britský průzkum vědců z londýnské King’s College na vzorku téměř třiceti tisíc dobrovolníků ve věku od 18 do 34 let ukázal, že polovina lidí při konzumaci piva zažívá pocit uvolnění. Zvýšenou agresivitu způsobuje pouze u 6,4 procenta lidí.

Chrání ženy před chorobami srdce

Podle studie Sahlgrenska Academy, sítě nemocnic přidružených k univerzitě ve švédském Göteborgu, může popíjení piva chránit ženy před srdečními chorobami a z dlouhodobého hlediska přispívat k jejich duševní pohodě.

Studie byla prováděna dvaatřicet let a mapuje vzorek patnácti set dobrovolnic středního věku, které popíjely pivo, víno i destiláty. Podle výsledků výzkumu stačí ženám až k třicetiprocentnímu snížení rizika infarktu (ve srovnání s těmi, které piva vypijí více, i těmi, které se mu vyhýbají) pouhé jedno či dvě piva týdně.

Chmel je zdravý

Němečtí vědci z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně se pokusili zjistit důvod zajímavého rozporu – proč mají větší zdravotní problémy konzumenti pálenky než pivaři. Tím problémem je hepatická steatóza, tedy ztučnění jater, které může vést až k jejich nevratnému poškození.

Vědci se rozhodli učinit pokus na třech skupinách myší – jedné podávali pivo vyrobené spodním kvašením (ležák), druhá skupina dostala pivo vyrobené svrchním kvašením a třetí skupině vědci nalili čistý etanol.

Z následných testů vědci zjistili, že nejvíce postižené ukládáním tuku v játrech jsou myši, které požily etanol. Následovaly myši, které pily ležák a nejlépe na tom byly „konzumentky“ piva vyrobeného svrchním kvašením. To totiž obsahuje největší dávku chmele – a právě chmel je klíčem k odbourávání jaterního tuku.

Neškodí ledvinám

Že by bylo pití piva prospěšné pro zdraví ledvin, jak se traduje, zatím žádná studie neprokázala. Přednosta Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice Vladimír Tesař však pití piva nezatracuje: „Pivo je pro ledviny bezpečný nápoj. Z pohledu ledvin je lepší si dát pivo než víno, protože piva vypijete víc a dostanete tak do sebe víc tekutin.“

Může za tloustnutí i rakovinu tlustého střeva

Pivo má vysoký obsah energie, v jednom půllitru je až 600 až 800 kilojoulů. „Je potřeba počítat v energetickém rozpočtu s tím, že už jen konzumací dvou piv si člověk dodává další půlporci jídla. Pivo kromě energie ve formě sacharidů obsahuje i alkohol, který je energeticky na gram hmotnosti dvakrát bohatší než samotné cukry a ke všemu nepříznivě ovlivňuje metabolismus cukrů a tuků v lidském těle. Pivo zůstává naším národním nápojem, ale i přesto bychom nemuseli být v jeho spotřebě světovými šampiony,“ tvrdí docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

„Pití piva se považuje za významný a prokázaný rizikový faktor pro rakovinu tlustého střeva, který s naší pro českou populaci unikátní genetickou výbavou, stravou s vysokým obsahem živočišných tuků a kouřením stojí za jejím zvýšeným výskytem. Němci také pijí hodně piva, nejsou úplně štíhlí, ale tolik případů karcinomu tlustého střeva nemají. Genetika je velmi důležitá a ovlivňuje vlastně všechno,“ dodává docent Michal Vrablík.