Maier: Prazdroj není Matuška. Spolupráce mini a velkých pivovarů ale ožívá

PLZEŇ, BROUMY Plzeňský Prazdroj v rámci svého konceptu Volba sládků uvařil s minipivovarem Matuška pivo podle stejné receptury, nazvané „První“. Při porovnání nejde o piva stejné chuti, ale bohulibý účel – oslavit 100. výročí Československa spojením broumského piva v americkém stylu s českým ležákem – se docela povedl.

Volba sládků je už několik let fungující koncept společnosti Plzeňský Prazdroj, kdy ve vybraných hospodách se na jedné pípě čepuje nějaké speciálnější pivo a právě od 28. října je jím pivo nazvané „První“, které je vařeno ve spolupráci s minipivovarem Matuška.

Tisková zpráva Prazdroje sice poněkud nadneseně uvádí, že taková spolupráce mezi velkým a malým pivovarem je něčím naprosto novým, což není pravda, ale je to první spolupráce, která je takhle výrazně medializovaná a marketingově propagovaná.

První je pivo spadající do kategorie India Pale Lager, tedy (spodně kvašený) ležák, který je ještě při dokvášení dochmelen zpravidla americkým chmelem. Pivo tak na vůni má výrazné citrusové tóny a zpravidla bývá i víc hořké. Spolupráce mezi Matuškou a Prazdrojem vypadala tak, že pivo podle identického receptu uvařili v minipivovaru Matuška v objemu 40 hektolitrů a v Prazdroji v objemu 1 500 hektolitrů.

Několik hospod má obě várky společně na soutoči, takže je možnost obojí porovnat. Rozdíly jsou poměrně dosti patrné. Matuška je hořčí a senzoricky bohatší, Prazdroj zase komplexnější a vyrovnanější.

Minipivovar je nositel inovací

Minipivovary, tedy pivovary s roční produkcí do 10 000 hektolitrů, mají na českém trhu podíl asi 2 procenta, což je ekonomicky velice nepodstatná hodnota. Na trhu je jich aktuálně přes 400, nicméně obě čísla setrvale rostou.

Jejich význam ale není v ekonomické síle. Pro pivovarský trh jsou nositelem obrovského množství inovací, na které si velké společnosti nemohou ani pomyslet, protože ve svém rozhodování nikdy nebudou tak flexibilní a navíc jakékoliv nové produkty musí silně marketingově podporovat. Zatímco pivo z malých pivovarů se vlastně prodává samo.

Budvar, Primátor, Gambrinus

Letošní rok je však ve znamení počátku těsnější spolupráce mezi velkými a těmi nejmenšími pivovary. Jeden z prvních, kdo překročil tento pomyslný Rubikon, byl Budějovický Budvar, který od července na svoje pípy pustil pivo ze sokolovského minipivovaru Permon.

Už ale v minulosti větší pivovary spolupracovaly s minipivovary. Například náchodský pivovar Primátor zkoušel svá svrchně kvašená piva v pražském minipivovaru Pivovarský dům.

Dosud také nezapadla vzpomínka na rok 2015, kdy se na trhu objevil nový minipivovar Patron, aby se pak ukázalo, že vše je jen pečlivě připravená marketingová akce pivovaru Gambrinus a pivo Patron je jen ve skutečnosti nefiltrovaný Gambrinus.

Velcí pohltí malé?

Velký pivovar tak chtěl tímto způsobem bojovat proti zažitým konvencím, že spotřebitel vnímá pivo z minipivovaru jako kvalitnější nebo přírodnější. Tímto okamžikem tak nastává období, kdy velké pivovary začínají vnímat minipivovary jako svébytný segment na trhu a začínají tomu i podřizovat svoji obchodní politiku.

Faktem ale je, v roce 2012 v Plzni zapracovali na technologii Gambrinusu, například zvýšili stupňovitost piva, nepochybně pod tlakem trhu.

Ve Spojených státech už segment takzvaných řemeslných piv získal podíl na trhu nějakých 13 procent, což před několika lety spustilo skupování malých pivovarů těmi velkými. Doufejme jen, že k nám tento trend nedorazí a že i nadále budou minipivovary šlapat na paty těm velkým coby nezávislé subjekty.

(Autor je degustátor a pedagog, působí na České zemědělské univerzitě v Praze, kde přednáší ekonomiku pivovarského průmyslu.)