Pivovarům se přes extrémy počasí daří

Během letních měsíců bývá spotřeba piva průměrně třikrát vyšší než v zimě. Roste třeba spotřeba plechovek, které si Češi díky lehké váze a skladnému tvaru vozí s sebou na dovolenou. Zvyšuje se ale i konzumace čepovaného piva, pivních speciálů a ochucených pivních mixů. Ty jsou v Česku stále častěji k dostání i na čepu, což jejich oblibu posiluje.

Letošní počasí bylo ale plné výkyvů. A teplotní extrémy spotřebě piva výrazně nepřejí. Deště a nízké teploty venkovním aktivitám v letní pivovarské sezoně neprospívají. Vyhánějí hosty ze zahrádek restaurací a snižují i počty návštěvníků na pivních slavnostech. Pokud však teploty přerostou hranici tropické třicítky, spotřeba piva stejně jako ostatních alkoholických nápojů se rovněž výrazně snižuje a konzumenti preferují nápoje nealkoholické a vodu.

Na rozmanitou poptávku konzumentů pivovary velmi flexibilně reagují nejen v létě. V září by zákazníky do hospod měly přitáhnout tzv. svatováclavské speciály, které plánují sládci uvařit v rámci našeho projektu Dny českého piva. Cílem akce je zvýšit návštěvnost restaurací a tím podpořit setkávání a zlepšit kontakty mezi lidmi. Každoročně se do akce zapojují desítky pivovarů a tisíce hospod.

V tuto chvíli máme k dispozici červencové statistiky, podle nichž můžeme odhadovat, že české pivovarství zažívá další povedený rok. Podíváme-li se na meziroční srovnání červencových čísel, výstav piva stoupl o dvě procenta na 1,68 milionu hektolitrů. V porovnání s červencovými výsledky minulých let je to nejvíce.
Pokračuje posilování exportu, což potvrzuje, že české pivo za hranicemi chutná.

Rostoucí trend evidujeme u ležáků, tedy jedenácti- a dvanáctistupňových piv, které nás po světě proslavily. Jejich spotřeba v červenci meziročně vzrostla o 8,5 procenta. U výčepních piv o šest procent klesla. Meziročně silnější jsou za červenec i čísla u sudového piva. Jak moc bude letošní letní sezona pro pivovary úspěšná, budeme vědět na konci září, kdy budou k dispozici srpnové statistiky.

Konzumace čepovaného piva má u nás silnou tradici, fenomén české hospody je součástí naší kultury a národní identity. Spotřeba piva na obyvatele, přestože je vysoká, už řadu let stagnuje, respektive mírně klesá. Právě trend je podle mne něco, co musíme sledovat a podle čeho určovat, zda je u nás pití piva problém, nebo nikoliv.

Jsem přesvědčen, že pro Čechy je pivo spíše společenským nápojem, ne nástrojem k opíjení se. Koneckonců podobné závěry potvrdila nedávno zveřejněná studie CETA, která ukázala, že negativní společenské dopady jako kriminalita nebo dopravní nehody pod vlivem alkoholu dlouhodobě klesají.

Rozhodně ale nechceme problém nadměrného užívání alkoholu bagatelizovat. Negativní dopady nepřiměřeného pití a závislosti na alkoholu jsou známy a je potřeba se jim bránit. Obáváme se ale, že zveličování problému a zavádění restriktivních plošných opatření je kontraproduktivní.

Zkušenosti z jiných zemí i z historie dokazují, že restrikce pouze vytlačují konzumaci na šedý či černý trh a v některých případech mění vzorce pití alkoholu k horšímu. Jako například omezení otevírací doby hospod na britských ostrovech. Věříme, že nejúčinnějším nástrojem je dlouhodobá osvěta a důsledné dodržování již existujících pravidel.

V případě českých pivovarů velmi dobře funguje systém samoregulace. Když se podíváme například na televizní reklamu, o které se mluví, máme ji stejně jako další marketingové nástroje pevně ukotvenou v našem etickém kodexu a případy jeho porušování tu nejsou. Rada pro reklamu neevidovala žádné porušení reklamní etiky u pivovarů už několik let.

Trend poklesu zájmu o čepované pivo je dlouhodobého charakteru. Aktuálně činí poměr čepovaného piva ku balenému 36 : 64. Tento stav je způsoben více faktory. Přesun konzumace z hospod do domácností neprospívá pivní kultuře ani české ekonomice.

Ve městech ovlivňuje pokles návštěvnosti hospod současný životní styl. Lidé dnes pracují déle, což se pak snaží kompenzovat sportovními aktivitami. Na posezení s přáteli v restauraci jim už nezbývá tolik času.

Venkovská zařízení zase skomírají pod tíhou státních regulací, jako je protikuřácký zákon, zavedení elektronické evidence tržeb či omezení hazardu. Právě vesnické hospody jsou ale často důležité pro lokální ekonomiku a společenský život. Částečné řešení by mohlo přinést nyní v Parlamentu diskutované snížení DPH na čepované pivo z 21 na 10 procent. Takováto legislativní vzpruha by pomohla především venkovským hospodám, které jsou na výčepu piva závislé.

Skutečně v posledních měsících evidujeme zvýšený zájem o čepované pivo především z pivních tanků. Tankové pivo se do hospod a ke spotřebiteli dostává z pivovaru v nejkratším možném čase, a tudíž si uchová maximální čerstvost a chuť. Pokud by to tak bylo a trend se začal pomalu obracet, byla by to skvělá zpráva nejen pro české pivovarství, ale i pro celou ekonomiku.

Vaříme nejlepší pivo na světě a měli bychom si ho umět náležitě vychutnat. A všichni víme, že čepovanému se zkrátka nic nevyrovná. Cena samozřejmě v tomto případě svoji roli hraje a vždycky hrát bude, protože v dobré hospodě si k ceně piva musíte připočíst také služby spojené s jeho servírováním. Pro pivovary se zvyšují ceny vstupů, které se následně musí odrazit v ceně výrobku.

Určitě ano, pivovary si velmi zakládají na svých společensky odpovědných aktivitách a jednou z nich je bezpochyby ekologičnost našeho oboru. České pivo se ke spotřebiteli dostává až v 75 procentech v opakovaně využitelných obalech, jako jsou skleněné lahve a sudy.

Pivo v PET lahvích naopak dlouhodobě oslabuje, jen v loňském roce jsme zaznamenali pokles prodeje piva v plastu o čtyři procenta. Snažíme se razit myšlenku, že nejekologičtější pivní obal je pivní půllitr. Pokud chtějí konzumenti pít pivo doma, mohou si zaskočit do oblíbené hospůdky se džbánkem.

Rok 2018 přinesl skvělé výsledky. Domácí výstav vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 21,3 milionu hektolitrů a rekordní objem se vyvezl také za hranice. Export piva neustále roste již od roku 1992 a za posledních pět let se zvýšil o polovinu. Dominuje vývoz do zemí EU, ale dynamikou růstu ho převyšuje vývoz do destinací mimo EU.

Pivo je spolu s křišťálem, bižuterií a porcelánem tradičním českým exportním výrobkem. Nejvěrnějšími fanoušky českého piva jsou Slováci, Němci a Poláci. Mimo EU se v posledních letech výrazně zvyšuje export do Ruska. Z exotických zemí nejvíce rostou Jižní Korea, Vietnam nebo Srbsko. V minulém roce přibylo sedm nových exportních destinací, mezi nimi i Antarktida, kam se vyvezlo přes 100 hektolitrů českého piva.

Vedra a sucho samozřejmě mají negativní vliv na pěstování všech druhů obilnin včetně ječmene. I přesto se nám daří produkci sladu meziročně zvyšovat. Český slad bez problémů pokryje tuzemskou produkci piva, v loňském roce šlo 45 procent veškerého sladu na export.

Problém však představuje úbytek kvalitní orné půdy, způsobený nejen vedry a erozí, ale také zábory a zastavováním území v ČR. Každoročně takto přijdeme o přibližně 10 tisíc hektarů.