Vylévání piva by byl hřích, říká ředitel žateckého Chrámu chmele
O nových akcích, speciálních oplatkách s chmelem a o budoucnosti problémové chrámové restaurace s minipivovarem, ale i ohlédnutí za rokem 2020, který poznamenaly covidové restrikce, přináší rozhovor s Karlem Havelkou, ředitelem městského turistického areálu Chrám chmele a piva v Žatci.
Jak byste popsal uplynulý rok?
Byla to rozporuplná sezona. Přes slibně rozjetý začátek roku, kdy jsme měli vyšší návštěvnost než v předchozím roce, následoval tříměsíční útlum, kdy jsem spadli na nulu, následovalo výborné léto a bohužel konec roku je opět obrovský výpadek. Sezonu jsme museli ukončit předčasně.
Jak konkrétně vás covidové restrikce zasáhly?
Jelikož jsme turistický areál, tak velmi výrazně. Nejenže jsme museli na několik měsíců zavřít či utlumit veškeré provozy, zrušeny byly turistické veletrhy, kde se pravidelně prezentujeme. Přišli jsem také o řadu zahraničních spoluprací. Z těch velkých šlo o spolupráci s ruskou cestovní kanceláři, německými a korejskými partnery. Několik měsíců byla zavřená chrámová restaurace a minipivovarem. Aktuálně se sládkem řešíme, co se zásobou navařeného piva, které jsme s předstihem připravili na konec roku. Jen co jsme mohli otevřít a prodeje se opět začaly rozjíždět, přišlo opětovné zavření.
A co s ním, vylijete ho?
To určitě ne, to by nám srdce nedovolilo. Část snad ještě prodáme za výrobní cenu v pivním okénku. Jednou z variant je i to, že ho darujeme, například hasičům, dobrovolným hasičům, zdravotníkům, městské policii apod. Vylévání piva by byl hřích a pohrdání špičkovými surovinami i uměním pana sládka z nich uvařit skvělé pivo. Tak by žádné pivo končit nemělo.
Jaký byl návštěvnický propad oproti předchozímu roku?
V celkovém součtu není propad s předchozími dvěma lety tak dramatický. Za rok 2020 si koupilo vstupenku na prohlídku přes 9 200 návštěvníků. V roce 2019 jsme měli návštěvnost přes deset tisíc lidí, a o dva roky dříve dokonce o něco nižší než v roce 2020. Zachránilo nás léto, kde jsme naopak měli návštěvnost o 50 procent vyšší. Červenec a srpen byly skvělé, během prázdnin přijelo více než 5,5 tisíce návštěvníků.
Co všechno zahrnuje Chrám chmele a piva a co je jeho vlajkovou lodí?
Chrám chmele a piva reprezentuje Žateckou chmelovou oblast. Fyzicky se skládá ze tří objektů. Samotný Chrám chmele a piva s Chmelovým majákem, Chmelovým orlojem a minipivovarem s restaurací a dětskou hernou. To bych řekl, že je tou vlajkovou lodí. Máme ale ještě historickou budovu renesanční sladovny s expozicí o její historii, výstavním sálem a malou expozicí o filmařských místech v Žatci. Žatec je totiž nejenom městem chmele a piva, ale také vyhledávanou filmařskou lokalitou. Třetí je Kapucínská zahrada, která má specifickou odpočinkovou atmosféru zahrady uprostřed města.
Jezdí do Chrámu spíše jednodenní turisté, nebo se zdrží i déle?
To se odhaduje velmi těžko, protože žádnou statistiku k tomu nevedeme. Můj osobní pocit je, že podíl dvoudenních hostů byl letos o malinko vyšší. Já vždycky říkám, že v Žatci musíte být minimálně dva dny, užít si večer v naší restauraci, ochutnat naše piva. V Žatci ale máme víc pivovarů, než by se na první pohled zdálo. Navíc je tu plno dalších míst, která stojí za objevení. Chrám je jen špička ledovce.
Kdybych přijela jako turistka, kam byste mě poslal?
Tak v prvé řadě k nám do Chrámu, sladovny a klášterní zahrady na prohlídku. Fanoušci do chmele by neměli vynechat návštěvu sousedního Chmelařského muzea, které je největší na světě. Jedinečným zážitkem je také návštěva Muzea Homolupulů s rekonstruovaným hrobem nejstaršího pivaře. Přes historické centrum města pak dojdete do Muzea pivovarnictví Žatecka. Prohlídka žatecké památkové rezervace stojí také za to. Ale Žatec nabízí mnohem více.
Chrámová restaurace s minipivovarem, se potýká nejenom s dopady kvůli covidovým restrikcím, ale i důsledky špatného hospodaření z minulých let. Žatečtí zastupitelé uvažovali dokonce o jejím prodeji. Nakonec byl schválen pronájem. Jste rád?
Musím přiznat, že ano. Realita je taková, že restaurace za podmínek a nastavení daného dotačním titulem nikdy nevydělávala peníze v takovém objemu, jak bylo naplánováno a očekáváno. Důvodů je více. Jedním z nich je, že restaurace, která je součástí příspěvkové organizace, nemůže po stránce řízení fungovat stejně jako soukromý podnik. A také nebylo a není v silách jednoho ředitele dlouhodobě úspěšně sedět na více židlích (turismus, restaurace, kuchyň, pivovar, propagace, organizace kulturních a společenských akcí, péče o 3 obrovské nemovitosti ve městě…) a využít plně potenciál každé z nich.
A za sebe říkám, že vést restauraci není vůbec snadné, jsou třeba reálné zkušenosti a znalosti z restauračního provozu, z kuchyně, z účetnictví, z vytváření receptur, ze skladovacích systémů, z hygienických norem, z marketingu, … a k tomu ještě potřebujete mít na to všechno čas. V současné době město připravuje podmínky pro pronájem.
Restaurace s minipivovarem je součástí areálu, není možné ji stavebně oddělit. Jak si představujete spolupráci s nájemcem?
Velmi bych si přál, aby si ji vzal do pronájmu někdo, kdo má srdce na správném místě, dokáže ctít lokální patriotismus, rozumí podrobně gastronomickému provozu a pochopí její výjimečnost. Je to největší restaurace v Žatci, navíc s minipivovarem, má jedinečnou atmosféru i prostředí. A spolupráce musí být vzájemná. Čím víc budeme atraktivnější pro turisty svými prohlídkami, tím víc jich můžeme následně nasměrovat do restaurace. A naopak. Takovou spolupráci si představuji. Rád bych, aby zůstaly zachovány i prohlídky minipivovaru.
Jaké máte plány na nadcházející sezonu?
Plánů máme hodně, ale upřímně se obávám, že covid zamíchá kartami i v následujících měsících. V prvé řadě bych rád rozšířil otevírací dobu minimálně přes letní měsíce i na pondělí, dosud jsme měli otevřeno od úterý do neděle. Velmi důležité je opět navázat spolupráci s partnery, jež se kvůli koronaviru utlumila. Připravujeme také novou formu prohlídky, například noční s výstupem na maják. Pozornost chceme také více zaměřit na Kapucínskou zahradu, která je vhodná pro klidnou relaxaci a komornější kulturní vystoupení.
Velké, dosud nedostatečně využité, téma je film v Žatci. Menší zmínka je o tom ve sladovně, ale chtěl bych turistům nabídnou minimálně mapku s vyznačenými místy, co se kde natáčelo a v budoucnu expozici rozšířit. Je to ale závislé na vývoji situace kolem covidu i finanční prostředcích.
Připravujete i nějaké nové suvenýry?
Nabídku suvenýrů rozšíříme. Budou to speciální žatecké oplatky, typu kulatá lázeňská oplatka, a uvnitř bude sladká náplň s chmelem. Měl by to být světový unikát, neznám nikoho, kdo nabízí oplatky s chmelem. Další suvenýr potěší dámy, chceme oslovit dodavatele chmelové a pivní kosmetiky a jejich produkty mít v nabídce.
Chrám chmele a piva v Žatci
Turistická atrakce otevřela na podzim roku 2010.
Celý projekt stál řádově čtvrt miliardy, náklady z velké části uhradila evropská dotace. Součástí chrámu je expozice, jež zábavně poučnou formou představuje celou Žateckou chmelařskou oblast, rozhledna s výtahem, v němž se promítá 3D projekce, Chmelový orloj, alchymistická dílna, labyrint na jehož konci září poklad, renesanční sladovna, restaurace s minipivovarem, dětská herna a klášterní zahrada.
Příspěvková organizace města hospodaří ročně s rozpočtem kolem osmi milionů korun.
Karel Havelka
Ředitelem příspěvkové organizace Chrám chmele a piva se stal 1. června, poté co podal rezignaci předchozí ředitel.
Před tím rok a půl působil jako manažer turismu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ | Autor: Miroslava Strnadová | Foto: Miroslava Strnadová