Pivní trh vře kvůli ‚craftu‘ z Brna. Výrobce těží z nejasné definice, konkurence se vzteká

Ve světě používanému označení „craft beer“ chybí v Česku jasná definice. Jako tzv. řemeslná piva teď označuje své novinky třeba pivovar Starobrno, jenž je však součástí nadnárodního koncernu Heineken.

S pozdravem „Zdarec“ přináší v nové televizní reklamě pivovaru Starobrno netrpělivě očekávaný pošťák na domácí stůl tři plechovky s pivními novinkami, které výrobce na etiketách i v marketingové kampani označuje jako „craft“. Neboli řemeslná.

S americkým chmelem uvařené Starobrno American Pale Ale, spodně kvašený India Pale Lager a v Belgii inspirovaný višňový Red. Zástupci tuzemských minipivovarů i mnozí zdejší odborníci z branže mají jasno – jde o marketingový trik využívající obliby řemeslných piv, často velebených pivními fajnšmekry.

Craft je původem americký a v poslední době také u nás používaný výraz pro nezávislé řemeslné pivovary a jejich piva. U nás se často ztotožňují s minipivovary nebo menšími průmyslovými pivovary. A v tom je problém. Starobrno jako součást koncernu Heineken, trojky světového i českého pivovarnického trhu, lze těžko řadit mezi nezávislé řemeslné pivovary.

Mluvčí Heinekenu v Česku Dita Vašíčková ale připomíná, že definice řemeslného piva se u nás různí a žádná přesná aktuálně neexistuje. „V něčem se ale ty definice shodují a prolínají, a to je rozhodně používání kvalitních surovin, unikátní chuťový zážitek, nejvyšší technická a technologická úroveň, kombinace tradičních a inovativních způsobů výroby, obsah alkoholu nad 3,5 procenta a malé a omezené velikosti várek. Naše crafty tato kritéria splňují,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí.

Zájem konzumentů o řemeslná piva vychází podle ní z jejich touhy objevovat a poznávat nové pivní styly a nové chuťové zážitky.

Jako „rodinná Škodovka“

I když Starobrno samo sebe vyloženě neprezentuje jako řemeslný pivovar, své pivní novinky z u nás poměrně žádané anglosaské kategorie ejlů (ale) a speciálních piv tak označuje. Na rozdíl od největších konkurentů Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Staropramen, kteří podobná piva už delší dobu v omezeném množství také vaří nebo distribuují, ale výrazu craft se vyhýbají.

„Řemeslné pivo znamená, že bylo vyrobeno postaru řemeslným způsobem v řemeslném pivovaru. Starobrno chce asi výrazem říci, že to dělají poctivě. Ale craft to určitě není,“ komentuje situaci Jan Veselý, nezávislý pivovarnický expert a někdejší šéf českého i evropského svazu pivovarů.

„Co je na Heinekenu a Starobrnu craftového? Využívají jen toho, že u nás neexistuje přesná definice řemeslného piva a řemeslného pivovaru,“ přidává se šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

A podle Tomáše Maiera, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha obor ekonomika pivovarnictví, zní výraz craft pivovar Starobrno stejně paradoxně, jako kdybychom používali výraz rodinná automobilka Škoda nebo nezávislá farma Agrofert.

Maier oceňuje každé zpestření trhu. I když, jak tvrdí, musí velké průmyslové pivovary – na rozdíl od těch řemeslných – vynakládat obrovské peníze do propagace každého a zejména nového produktu. A takováto menšinová produkce se koncernům pak nemusí ekonomicky vyplatit.

„Je to ale evidentní snaha se přiživit na něčem, co je zrovna v módě. Na Starobrnu není nic řemeslného, to je normální komerční průmyslový pivovar, který je navíc vlastněn nadnárodním kapitálem a akcionáře Heinekenu, sedící v Amsterdamu, nejvíc zajímá ziskovost společnosti,“ říká Maier.

Situace ale není jednoznačná. Nejenže v Česku nemáme žádnou definici řemeslného, tedy craft pivovaru, ale shoda nepanuje ani ve světě. Vlivná americká asociace Brewers Association, která sdružuje tisíce tamních craft pivovarů, požaduje, aby byly malé, nezávislé a s tradiční výrobou.

Pojmem „malý“ se však myslí s výstavem do sedmi milionů hektolitrů ročně. Což by například milionové Starobrno splňovalo – pokud by ale nebyl součástí amerických pravidel i požadavek, aby většinu ovládal přímo sládek nebo někdo, kdo v pivovaru pracuje. Maximálně 25 procent může vlastnit cizí kapitál.

Módní nálepka pro každého

Z tohoto důvodu by u nás nešlo označit za craft pivovar například humpolecký Bernard, kde má poloviční podíl belgická společnost Duvel Moortgat. Ale ani třeba Svijany nebo náchodský Primátor, protože další z parametrů říká, že pivovar nemá být součástí větší skupiny. A oba tyto pivovary jsou (společně s Rohozcem) součástí skupiny LIF. Zkrátka by ale přišly i některé minipivovary, pokud je vybudoval podnikatel čistě jako investici.

Pravidla mají i Italové. Tamní legislativa stanovuje pro craft pivovar nejen maximální velikost, ale požaduje třeba i to, aby vyráběná piva byla nefiltrovaná a nepasterovaná. „Můžeme snadno říci, že Starobrno nebo lecjaký jiný pivovar u nás nespadá do pojmu craft. Ale na základě čeho? U nás si může takovou nálepku dát skoro každý, protože neexistuje žádná definice. Pokud hájíte jednu nebo druhou stranu, vždycky někoho naštvete,“ reaguje renomovaný znalec české a světové pivní scény Pavel Borowiec, vydavatel časopisu Pivo, Bier & Ale a degustátor předních světových pivních soutěží.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/| Autor: MIROSLAV PETR | Foto: pivovar Starobno