Sládek: Hospodám nejvíc pomůžeme, když do nich začneme chodit
Restaurace dnes po dvouměsíční nucené odstávce otvírají alespoň venkovní zahrádky. Kondici domácího gastrotrhu v koronavirové krizi hodnotí legendární plzeňský sládek Václav Berka.
České hospody a s nimi i pivovary prožívají jednu z nejtěžších etap své historie. „Náš obor zatím vždycky všechny těžkosti překonal. Já myslím, že i dnes se už ukazuje světlo na konci tunelu a výsledek bude nakonec pozitivní,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.
Pracujete v Prazdroji padesát let, jste jeden z nejzkušenějších lidí v českém pivovarnictví. Zažil jste za svou kariéru situaci, kdy klesl odbyt pivovarům tak jako letos?
Já jsem zažil spoustu těžkých situací. Nejhorší asi byly záplavy v roce 2002. V té době se zastavily prodeje, i náš pivovar byl zaplavený. Ale během tří dnů jsme díky úsilí našich lidí dali všechno dohromady a začali jsme vyrábět naplno.
Byly i obtížné momenty v delší historii. Teď jsme měli vlastně napůl nastavenou prohibici. Ona nás poznamenala už prohibice v USA ve 20. letech. Tehdy byl export piva do Spojených států na vysoké úrovni a prohibice tam vydržela 13 let. Nebo suchý zákon v Rusku (zavedl ho Michail Gorbačov v letech 1985-1987, pozn. red.). To jsou různé příhody, které jsme ale vždycky překonali.
Na rozdíl od těch minulých epizod ale letos v březnu nečekaně přestaly ze dne na den fungovat všechny hospody na téměř dva měsíce. Prakticky úplně se zastavil prodej točeného piva…
To je samozřejmě velký problém. Česká republika je jedna z mála zemí světa, kde je podíl čepovaného piva vysoký. Všude kolem nás sudové pivo reprezentuje tak 20 až 30 procent prodeje. U nás jsme více než na 40 procentech. Odstávka určitě ovlivní celý trh s pivem v Česku.
V pondělí 11. května se otevírají alespoň zahrádky restaurací. Máme už v této chvíli odhady, nakolik by to mělo gastronomický segment nastartovat?
My našim zákazníkům s rozjezdem pomáháme. Rozjeli jsme velkou akci na přípravu zahrádek. Myslím, že se tam objeví pozitivní růst, protože oni už konečně vidí nějaký termín a vědí, že budou moci nastartovat. Ale kolik jich otevře a kolik ne, to je v této chvíli těžko říct. Myslím si ale, že se většina z nich pokusí. Jen my máme kolem 20 tisíc zákazníků, je to pořádná porce, žízeň po pivě je veliká a všichni se těšíme, až zahrádky začnou.
Máte představu, kolik úplně nových zahrádek přibude, aspoň mezi vašimi odběrateli?
Procento v hlavě nemám, ale vím, že i ty restaurace, které nikdy zahrádku neměly, bránily se jim nebo je z různých důvodů mít nemohly, se teď snaží zahrádku otevřít, protože potřebují nastartovat byznys.
Jak rychle čekáte návrat spotřeby piva na normální úroveň?
Je těžko to teď hodnotit, záleží i na dalších vládních opatřeních, na tom, jak rychle se bude situace na trhu měnit. A také na turistickém ruchu. Samozřejmě, Češi vypijí hodně piva, ale turistika je velký přínos.
Plzeňský Prazdroj je partnerem kampaně „Zachraň hospodu“. Ta spočívá v tom, že si lidé předplácejí služby v restauracích dopředu, kupují vouchery na jídlo a nápoje. Jaký to má význam pro český gastrotrh?
Tahle aktivita Českého svazu pivovarů a sladoven, podpořená dalšími společnostmi, jako je i Plzeňský Prazdroj a další firmy nápojového průmyslu, je spíš taková berlička. Ale pomůže to alespoň některým restauracím překlenout toto období.
Kolik zákazníci v rámci této akce hospodám poslali peněz?
Když jsem se díval na poslední statistiky, bylo tam kolem devíti milionů korun utracených za vouchery a kolem devíti tisíc nakupujících (rozhovor se natáčel ve středu, do konce minulého týdne se suma investovaná do voucherů ještě zvedla – na víc než 10 milionů korun – pozn. red.). Do akce se s nabídkou voucherů zapojily dva tisíce hospod. Já mám samozřejmě také už nakoupené vouchery.
Kolik jste do záchrany hospod investoval?
Zatím kolem 10 tisíc. Samozřejmě, že to nevypiji všechno sám. Celou dobu, co tady trvala omezení, stály některé skupiny lidí v první linii těch nejvíc ohrožených. Takže už jsem mluvil s ředitelem plzeňské fakultní nemocnice panem doktorem Šimánkem a už víme, jakým způsobem ty peníze spolu s některým jeho předním týmem propijeme a projíme. Dokonce už víme i v jaké restauraci.
To je asi jediná cesta, jak vouchery ve zdraví využít. Kdyby se štamgasti snažili tu devítimilionovou investici zkonzumovat najednou sami, mohlo by se to podepsat na zdravotním stavu populace…
O to se nebojím (směje se), ale spíš mám obavy, aby nenaběhli všichni s vouchery na ty hospody najednou. Aby to nakonec nebylo kontraproduktivní. Já bych chtěl požádat všechny, co mají vouchery, aby je likvidovali s rozvahou. Je třeba to rozložit do delšího období.
Je skupování voucherů jen symbol solidarity, spíš jen gesto, nebo to může hospodám skutečně pomoci? Ony jen dostanou v předstihu peníze, které by dostaly později. Nedovedu si představit, že by lidé teď vypili a snědli o tolik víc, aby ty suché dva měsíce dohonili…
Určitě je to dobrá pomoc, protože restaurace a hospody v současné době negenerují zisk, ale náklady jim jedou na plné pecky. Je dobře, že jim pomůžeme překlenout toto období.
Vedení skupiny Staropramen odhaduje, že z českého trhu odejde až čtvrtina hospod. Tolik odběratelů jim prý sděluje, že nebudou další pivo nakupovat. Máte podobnou zkušenost?
Zatím takových restaurací u nás moc není. Myslím, že většina se bude pokoušet nastartovat byznys znovu, protože před námi je ještě léto. Teprve po létě přijde ta chvíle, kdy budeme s určitou pravděpodobností moct říct: Toto je počet, který nepřežil. Myslím, že zdravé restaurace, které měly vytvořený dobrý základ, mají šanci přežít. Jednoduché to nebudou samozřejmě mít ty, které už doteď byly v těžkostech nebo finančních problémech. Ale pevně věřím, že budou bojovat a my jim v tom podáme tu pomocnou ruku.
Jaké finanční dopady má situace na skupinu Plzeňský Prazdroj?
Výpadek bude řádově v desítkách procent našich tržeb. To, co se teď nevypilo v restauracích, to už se nevypije. Odstávka navíc přišla v době, kdy měla startovat vlastní sezóna. Ale je potřeba kalkulovat – jak říkají myslivci – až po honu. Teď je na to ještě příliš brzo.
Bude skupina Plzeňský Prazdroj při očekávaném výpadku tržeb letos zisková?
Děláme pro to všechno. V současné době, když jsme neměli odbyt na sudové pivo, jsme roztočili naplno plechovkové a lahvové linky. Teď třeba máme ve zkušebním provozu úplně novou plechovkovou linku v Nošovicích. Ale i tak nebude ten výpadek sudového piva úplně pokryt.
Přežijí koronavirus podle vás všechny pivovary v Česku?
Je hrozně těžké teď to hodnotit, jsme v začátcích. Ale já mám obavy ani ne tak o velké pivovary jako spíš o minipivovary. Mnohé jsou odkázány víceméně jenom na sudové pivo. Naštěstí už se otevřely farmářské trhy, takže já kdykoliv kolem nějakého jdu, tak se dívám, jestli tam není nějaký můj oblíbený pivovar. A koupím si nějakou jejich láhev, protože chci ochutnat, co dobrého dělají. Samozřejmě oni vaří také perfektní piva.
Vláda se pokusila pomoci gastronomickému segmentu tím, že snížila od 1. května daň na točené pivo konzumované v hospodách z 21 procent na deset. Není teď daňový systém tak složitý, že nadělá víc škody než užitku? Aspoň ho řada lidí takto kritizuje.
Naši výčepní a majitelé restaurací jsou šikovní lidé, oni si tím dokážou poradit. Každá takováhle pomoc restauracím je vítaná. My vítáme také to, že se vláda rozhodla snížit spotřební daň u piva, které právě teď restauracím vyměňujeme, protože mu prošla záruční doba. My to pivo musíme likvidovat, ale naštěstí na něj bude odpuštěna spotřební daň.
Máte nějaké další návrhy, jak pomoci pivovarnictví a gastronomii?
Nejvíc pomůžeme tím, že začneme chodit do hospod. Konečně můžeme ukázat, co znamená, že máme největší spotřebu piva na světě. Čas od času nám bývá předhazováno, že u nás velké množství piva vypijí turisté. Tak teď se ukáže, co je v českém návštěvníkovi restaurací. Ale pozor, ke konzumaci je potřeba přistupovat zodpovědně! Což je i cílem všech našich pivovarů.
Václav Berka
Emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje
Má na starosti propagaci piva a dohled nad jeho kvalitou
Je představitelem třetí generace pivovarníků v rodině Berků
První várku plzeňského piva uvařil v Prazdroji jako brigádník v 18 letech
Do pivovaru nastoupil později jako technolog
Prošel řadou funkcí, byl sládkem i manažerem (vedl např. Pivovar Gambrinus)
Působil ve vedení Českého svazu pivovarů a sladoven
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/ | Autor: ZUZANA KUBÁTOVÁ | Foto: https://www.prazdroj.cz/
