Asiaté si oblíbili české pivo. Daří se mu hlavně v Koreji, pomáhají ale i znalí Vietnamci

Darryl Chuan původně pracoval v Singapuru ve finančním byznysu, snil ale o svém vlastním podniku. Před třemi roky se rozhodl, že si otevře mikropivovar a bude vařit vlastní pivo. A protože ho nadchl „prazdroj“ všech ležáků, vsadil na české suroviny a piva ve své „Hospoda Microbrewery“ vaří podle českých receptur. „Snažíme se držet toho, co česká piva dělá tak dobrá, zároveň je ale trochu posunout blíž singapurským chuťovým návykům,“ vysvětlil pivovarník singapurskému deníku The New Paper.


pivovari-pivovary-novinky-ceske-pivo-obliba-v-asii-Hoa-Vien-v-Ho

Chuan rozhodně není jediný nadšenec, který v Asii šíří dobrou pověst českého piva. Řetězec Hoa Vien v Ho Či Minově městě provozuje Pilsner Original Restaurant, plzeň je k dostání na čepu v Praha Pubu v Soulu, tamtéž se v Castle Praha točí Ježek a Primátor. O Pilsner Urquell nebo Kozla nepřijdou ani zákazníci v Hongkongu, kde se obě piva čepují v podniku s jednoduchým názvem Pivo.

Zdaleka přitom nejde jen o české pivní stopy v exotických destinacích. Našemu pivu se v Asii daří a objem exportů stále stoupá. Podle Českého statistického úřadu se ho v roce 2018 do asijských zemí vyvezlo 287 tisíc hektolitrů, dvakrát více než před pěti lety. Čísla také naznačují, že se čím dál více pivo dostává mimo supermarkety. Zatímco podíl piva v sudech nad deset litrů se od roku 2014 více než zdvojnásobil, množství toho lahvového již třetím rokem klesá.

Jižní Korea kraluje

Z asijských zemí českému pivnímu exportu jednoznačně kraluje Jižní Korea, která je pro české pivovarníky hned po Rusku druhým nejvýznamnějším trhem mimo EU. Ještě významnější postavení má Jižní Korea ve statistikách Plzeňského Prazdroje. „Jde o naše třetí největší exportní odbytiště, hned za druhým Německem a prvním Slovenskem,“ říká Zdeněk Kovář, mluvčí pivovarnické skupiny.

Není to tím, že by Jižní Korea pivo teprve objevovala a český zlatý mok by tak měl volné pole pro expanzi. V této asijské zemi jsou běžně v supermarketech i restauracích k dostání piva z různých koutů světa, včetně těch německých, belgických nebo amerických. Na českém pivu Korejce zajímá především příběh. A dobře je to vidět na úspěchu Plzeňského Prazdroje. „Korejce fascinuje, že se něco vyrábí více než 170 let na jednom místě, ze stejných surovin a za použití stejných receptur. Jen samotný příběh ale nestačí, na asijských trzích se vše točí kolem lidí, popíjení piva, sdílení fotek na sociálních sítí, různých soutěží a festivalů,“ řekl nedávno pro časopis Moderní ekonomická diplomacie Ray Stark, regionální ředitel Asahi Breweries Europe, kam spadá i skupina Plzeňský Prazdroj.

Oblibu našeho piva potvrzuje i Pavel Kalina, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Soulu. „Důvod je podle mě i v nezaměnitelné chuti. V záplavě různých příchutí a typů piv zkrátka poctivé ležáky vynikají,“ říká. Sama ambasáda chce v Jižní Koreji propagovat i jiné značky, než jsou piva velkých a zavedených českých výrobců. „Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství chystáme příští rok marketingový program zaměřený na malé pivovary. Počítáme s účastí na veletrzích i prezentačních večerech na velvyslanectví. Cílíme především na odborníky z řad korejských distributorů,“ vysvětluje Pavel Kalina.

Kozel se skořicí

Kdo chce být v Jižní Koreji úspěšný, musí podle něj dobře fungovat i na sociálních sítích. Korejci totiž velmi rádi sdílejí selfie fotky s jídlem a nápoji. A také mají ve velké oblibě způsoby pití piva, které by české staromilce uvedly v úžas. „Třeba černý Kozel se tu pije se šlehačkou a skořicí,“ dodává český diplomat.

Dobře se českému pivu daří i ve Vietnamu, který je se 17 tisíci hektolitry zlatého moku dodaného na tamní trh v roce 2018 pro pivovarníky z Česka dvojkou v asijských zemích. I tady je znát, že poptávka sílí. Objem českého piva vyexportovaného do Vietnamu se za poslední čtyři roky zdvojnásobil. Podobně jako v Koreji není přitom české pivo spojeno s běžnou konzumací. „Vietnam má svou tradiční pivní kulturu malých pouličních restaurací Bia Hoi, v překladu čepované pivo, najdete je téměř na každém rohu. Jedná se o venkovní, často nezastřešené restaurace vybavené většinou pouze plastovým nábytkem a podávající velmi levné pivo s nízkým obsahem alkoholu,“ vysvětluje David Jarkulisch, ekonomický diplomat českého velvyslanectví v Hanoji.

Česko pivo oproti tomu patří do prémiového segmentu. „V této kategorii má poměrně slušné zastoupení. Na pultech většiny velkých supermarketů dnes najdete tři velké tradiční české značky – Pilsner Urquell, Budvar a Staropramen,“ říká Jarkulisch. Ke stálicím pak patří i podniky nabízející čepované pivo z Česka. Ve vietnamské metropoli je celá síť restaurací nabízejících Budvar, v podniku s příznačným názvem Česká hospoda se čepuje přerovský Zubr.

Podle Jarkulische mohou čeští exportéři uspět nejen se samotným pivem, ale i pivovarskými technologiemi. I ve Vietnamu roste poptávka po řemeslných pivech, vybavení malých pivovarů nebo kompletním zařízení restaurací. Příkladem může být již zmíněný podnik Hoa Vien, jenž získal oficiální titul Pilsner Urquell Original Restaurant. Interiér je vybaven podle konceptu architekta Jiřího Hanzlíka, kompletní výčepní zařízení dodala česká společnost Lukrécius. Za zmínku jistě stojí i fakt že Ngo Hong Chuyen, majitel pivnice Hoa Vien, je zároveň českým honorárním konzulem.

Pivo brzdí cla

Oproti Jižní Koreji mají čeští pivovarníci ve Vietnamu výhodu – početnou komunitu Vietnamců, kteří v Česku žili a podnikali. „Většina z nich si od nás odvezla velmi pozitivní vztah k českému pivu a dnes tito lidé tvoří významnou skupinu zákazníků, která naše pivo na vietnamském trhu poptává a propaguje,“ vysvětluje Jarkulisch. Mezi negativa naopak patří protekcionismus na vietnamském trhu. „Vzhledem k vysokým clům na dovoz piva je prozatím podíl dovážených značek na místním trhu poměrně malý,“ dodává ekonomický diplomat. Změnit by to mohla dohoda o volném obchodu, kterou Vietnam s EU podepsal letos v létě. Na její ratifikaci se ovšem stále čeká.

Lákavé mohou být pro výrobce piva i malé asijské trhy, kde se ale právě v prémiovém segmentu některým českým pivovarům daří budovat značku. Sem spadá Singapur, Tchaj-wan nebo Hongkong. Specifický je případ Japonska, kde je silná tradice domácích i zahraničních piv a pro Česko vždy půjde spíše o okrajový trh.

Velkou neznámou je pro české pivovarníky prozatím Čína. V zemi sice každým rokem vzniká stále početnější střední třída, a tím pádem i skupina zákazníků s dobrou kupní silou, export českého piva tento trend ale nekopíruje. Tři roky po sobě klesá a dosavadní čísla nenasvědčují, že by se to mohlo zlomit.

Jak ale říká Ray Stark, asijský trh je natolik dynamický, že je ve střednědobém horizontu těžké odhadnout, kam se export českého piva posune. „Jediný recept neexistuje. Stále je třeba zkoušet nové cesty a nepolevovat,“ zakončuje regionální ředitel Asahi Breweries Europe.

Zdroj: https://www.info.cz/ | Autor: BLAHOSLAV HRUŠKA,EXPORT.CZ | Foto: Hoa Vien v Ho