Pivní giganti srůstají s lokálními minipivovary. Řemeslníci jim zlepšují image

Specialita pro velkoměsta

Pro velké je výhodné být součástí obyčejného příběhu o úspěchu, kterým minipivovary žijí. Postupně to dochází všem. Už před lety začal s ­malými pivovary spolupracovat Plzeňský Prazdroj, loni se přidal Budějovický Budvar s nabídkou zhruba dvaceti řemeslných piv na čepu z vybraných minipivovarů.

Letos si více cestu k malým klestí dvojka trhu, Pivovary Staropramen. V létě koupil majoritu v Pardubickém pivovaru, a získal tím do portfolia speciály Pernštejn, Taxis a Porter. V září zahájil v Pivovaru Ostravar licenční výrobu americké značky Blue Moon pro evropské trhy.

Blue Moon je nejprodávanějším řemeslným pivem v USA původem z Colorada. Jde o svrchně kvašené pšeničné pivo belgického typu s příchutí koriandru a pomerančové kůry, které se podává s plátkem pomeranče – v tuzemsku se nabízí chuťově podobný Hoegaarden.

Blue Moon se momentálně vaří v­ kanadském Montrealu, odkud se v milionech hektolitrů exportuje do 25 ­zemí světa. O typický craft, jak jej vnímají Češi, tak ovšem nejde už kvůli velikosti.

Primárním cílem také není český trh, ale export. „V Česku se chce Blue Moon soustředit na prémiové trendy podniky ve velkoměstech a ­chce zaujmout především konzumenty, kteří se zajímají o zahraniční prémiová piva a zároveň objevují craftový typ piv,“ uvedla Vladimíra Formánková, marketingová ředitelka Pivovary Staropramen.

Spojení české pivní dvojky s americkým lídrem na trhu řemeslných piv se nabízelo. Blue Moon patří dlouho do portfolia kanadsko-americké skupiny Molson Coors, ovládající Pivovary Staropramen. Třetinky ve skle s pivem Blue Moon Belgian White zatím nabízejí některé tuzemské hypermarkety a několik prvních pražských podniků.

Na americkém trhu mají minipivovary mnohem větší sílu než v Česku. Jejich tržní podíl loni přesáhl 13,2 procenta a dál roste. Trh craftů v zámoří (nejen v USA, ale i v Austrálii) je pro velké hráče natolik zajímavý, že mnohokrát neskončilo jen u samotné spolupráce, ale nadnárodní skupiny si rovnou minipivovary kupovaly. Tamní výrobci craftů jsou ale často násobně větší.

Malé pivní laboratoře

V Česku se zatím nic takového neděje. Trh sice každoročně roste o desetiny procentního bodu a v současnosti je tu už 462 minipivovarů, ale dohromady se na výrobě podílejí jen 2,5 procenty. Nicméně i tady obě strany častěji spolupracují. „Minipivovary jsou pro velké skupiny laboratoří trhu, kde si za relativně malé peníze mohou ověřit přijetí nového výrobku zákazníky a ještě si udělají marketingové očko u pivních fandů Craft Beeru,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Za minipivovary se považují výrobci s objemem do 10 tisíc hektolitrů ročně.

Už před pěti lety se na cestu spolupráce vydal Plzeňský Prazdroj, který dodnes v rámci své kampaně Volba sládků přináší na pípy hospod, festivalů a slavností každý měsíc vlastní speciály, ale i piva z minipivovarů. Loni uvařil ve spolupráci s ­Pivovarem Matuška ležák První a ­v kooperaci pokračuje s dalšími. Letos v ­září uvedl společnou várku s brněnským Parním pivovarem Hauskrecht a teď chystá novinku s­ Pivovarem Safari ze Dvora Králové.

Prazdroj kampaň vnímá i ­jako způsob, jak lidi udržet v hospodách a vzdorovat trendu klesající spotřeby sudového piva. Speciály nabízel zpočátku ve 400 hospodách, dnes je jich kolem 1­500.

Spolupracovat s malými chce lídr trhu i jinak, třeba formou nabídky piva na různých akcích nebo obchodem. Minipivovarům nabízí kvasnice a v mimořádných situacích vypomůže i dodávkami sladu.

Hlavně žádné speciály

Vztahy velkých s malými měly přitom v minulosti k harmonii hodně daleko. Když se Prazdroj v roce 2011 zalekl rozmachu minipivovarů (tenkrát jich bylo čtyřikrát méně), přestal některým z nich dodávat kvasnice. „Až tak před třemi lety velcí pochopili, že tudy cesta nevede a že pokud nemohou nepřítele zničit, tak s ním musí spolupracovat,“ říká expert na pivovarnictví z­ České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Podle něj zhruba do roku 2009 v ­pivovarnictví platilo, že je marketingově a ekonomicky nejvýhodnější mít jeden nebo maximálně několik homogenních produktů. A hlavně žádné speciály. Ale krize radikálně proměnila poptávku a velkým pivovarům začala výrazně padat výroba. Podle dat Celní správy ČR se spotřeba od roku 2007 do roku 2010 propadla z téměř 17,6 milionu na 15,6 milionu hektolitrů piva. Pod 16 miliony se výstav držel i­ loni, výjimkou byl jen rok 2013.

Od loňska s minipivovary více spolupracuje rovněž Budějovický Budvar. Ten nabízí na čepu vybraným hospodám vedle vlastní značky téměř dvacet piv ze šesti minipivovarů. Hospodští tak mohou lákat hosty na speciály, jako je bezlepkové pivo, kyseláč z maracuji nebo bylinková čtrnáctka. Zájem je hlavně ve městech. Budvar spolupráci s­ malými rozjel už dříve dodávkou kvasnic. „Kvasničné hospodářství nebývá úplně jednoduché,“ říká vrchní sládek Adam Brož.