Konec pivního romantismu v Česku: nadšenci uvolňují místo tradičním značkám

Český trh řemeslných piv se proměnil. Doba, kdy k dobrému odbytu stačilo, že pivo uvařil malý pivovar, pominula…

„Byl to rok stabilizace a usazení trhu,“ sumarizuje loňský vývoj Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. „Začalo zanikat víc pivovarů než jeden ročně, bylo jich rovnou sedm osm. A většinou proto, že původní majitel zestárl a nenašel žádného následovníka,“ pokračuje Šuráň.

Z mapy tak třeba zmizely tradiční značky jako Bravůr z Loučné nad Desnou, brněnský Magistr či Minipivovar Příšov. Zásadní proměna se však projevuje i jinde. V předchozích letech vznikalo třeba i padesát nových malých pivovarů ročně. Za rok 2018 jich podle Šuráně přibylo 38.

Důvody zpomalení jsou poměrně jasné. Pominula ona zlatá doba, kdy pijáci ve městech hltali jakékoliv craftové pivo jako to nejlepší, co může být. Pili i přesto, že řada piv sice vznikala s láskou, ale měla tolik závad, že dnes by se rovnou lila do kanálu nebo použila k výrobě pálenky.

Trh je stále nasycenější, řada minipivovarů zkostnatěla a zaspala. Z hospod, kam dřív dodávali své pivo, je vytlačili dravější. Anebo nově ti bohatší, kteří už svůj craft budují jako běžný byznys s velkým marketingovým rozpočtem, aby mohli hospodské vybavit třeba vlastními výčepy, chladničkami nebo jinými restauračními potřebami.

I když české minipivovary ročně vyprodukují zhruba 532 tisíc hektolitrů (pro srovnání – týdenní kapacita Velkopopovického Kozla činí 49 tisíc hektolitrů), což představuje pouze 2,5 procenta z celkového výstavu, staly se velmi jistou a bezpečnou investicí. Díky tomu, že čeští spotřebitelé si za craftové výrobky zvykli platit a v pražských a brněnských barech se půllitr nejrůznějších speciálů rychle prodá i za osmdesát korun, odvětví začalo lákat i podnikatele, jež k pivu nemusejí mít vůbec žádný vztah.

Díky evropským dotačním penězům bylo navrch možné na výstavbu pivovarského provozu v minulých letech sehnat poměrně velký balík. Jak třeba ukazuje seznam projektů podpořených přes Regionální operační program Jihozápad, majitelé Zámeckého pivovaru Český Rudolec získali celkově 13,8 milionu korun. Vlastníci ústeckého podniku Na Rychtě si zase přišli na 25,7 milionu a kroměřížský pivovar Černý orel dostal 10,9 milionu.

Na dotace – tentokrát pro zemědělské podnikání – vsadil i Pavel Poživil se svým projektem pivovaru umístěného do přepravního kontejneru. Z pořizovací ceny začínající na 3,25 milionu korun za celou technologii může evropská finanční injekce činit až 45 procent. „Začali jsme s tím loni na poslední chvíli, jeden pivovar z dotace se postavil u Lipna,“ vysvětluje Poživil, zakladatel společnosti Smart Brewery. Podle jeho propočtů dokáže sládek v kontejnerovém pivovaru uvařit půllitr ležáku za výrobní náklady ve výši sedmi korun.

Zdroj: https://www.euro.cz/ | Autor: Ondřej Stratilík