Správný pivní řízek. Podnikatel z Bruntálu vaří pivo ve fabrice z první republiky

„Přišly těžké časy, v hospodách se přestalo kouřit, přišel Babiš a EET a vesnické hospody se začaly zavírat. V ten moment mi došlo, že chci vytvořit něco, co nebude Babišovo a co třeba pozvedne lokální kulturu a místo, konkrétně v kraji, který je tak trochu zapomenutý,“ vysvětluje Hančil.

Ten studoval hotelovou školu v Opavě, a když si po vojně hledal práci a potřeboval peníze, dostal radu náměstka státního podniku Raj Bruntál, že jediná možnost, jak si vydělat peníze, je práce v těch nejhorších pivnicích a nálevnách.

„První hospoda, ve které jsem pracoval, se jmenovala Bruntálské Roští. Poté, co jsem se učil flambovat a kostit kuřata a pod jménem školy vyhrál několik soutěží, jsem najednou v osm ráno točil piva a naléval tuzemáky. Na druhou stranu jsem takových hospod prošel deset a díky tomu poznal všechny z Bruntálu i okolí,“ směje se Hančil, který si následně udělal pedagogické minimum a začal vyučovat na bruntálském učilišti.

Právě díky hospodským kontaktům se dozvěděl, že je v Brně volná hospoda, která hledá provozovatele. „Tak jsem si půjčil od maminky 30 tisíc, sbalil si jedny džíny a triko do igelitky, nastartoval starou Škodovku 105 L a odjel podnikat do Brna,“ vzpomíná.

Desítky barů a hospod pak otevřel a provozoval nejen v Brně, ale také v Praze a celém Česku. To byla mimo jiné i doba, kdy Česká republika v restauracích a hospodách zažívala boom výherních automatů, Hančil se tohoto dnes již nezákonného trendu chytil a odletěl do Las Vegas, aby zjistil, jak herní kultura funguje v Americe.

„Automaty byly samozřejmě zlatá doba, protože příjmy z provizí nám pomáhaly platit nájmy a náklady,“ vzpomíná Hančil, který kromě hospod a barů provozoval také dva kulturní domy, kde organizoval jazykové kurzy, školení, plesy, výstavy, cvičení pro ženy a další kulturní akce.

„Rád věci rozjíždím, dám je do latě, za čtyři roky vyhořím a chci jít zase dál a hospodu předám někomu dalšímu,“ vysvětluje množství otevřených podniků.

Pivovar Hasič vybudoval za jeden rok ve staré prvorepublikové textilní fabrice, kde nebyla voda, topení ani přípojky. Dnes je v přízemí stylová restaurace, v patře vaří starou klasickou metodou bez filtrace a pasterizace Hančil se svými sládky přibližně 10 tisíc hektolitrů piva měsíčně, dva druhy ležáků a čtyři druhy svrchně kvašených piv typu ale a IPA. Pivo vaří také pro místní bruntálskou značku Zubatá Žába, přičemž vyrábí dárková piva také pro Karlovu Studánku, Hotel Džbán a další restaurace a bary v kraji.

„V současnosti je využitých asi 30 procent celé budovy a představuju si, že by tady mohlo vzniknout třeba ještě ubytování nebo pivní lázně,“ přemýšlí o budoucnosti Hančil, který má tržbu v hospodě především díky turistům, kteří cestují do Jeseníků.

Pivo se učil vařit několik měsíců a dnes už podle vůně pozná, když pivo není dobré. „Je to neuvěřitelná dřina. Každé pivo, které uvaříte, je originál. I když máte stejnou vodu, chmel i slad, výsledek je pokaždé trochu jiný. Několikrát jsme museli vylít tank piva a přemýšleli jsme, co jsme udělali špatně,“ popisuje Hančil, jehož pivo koupíte také v opavské a ostravské pobočce.

Pivovar pojmenoval po svém tatínkovi, rodákovi z Bruntálu, který byl starostou třítisícové jednotky dobrovolných hasičů v celém okrese.

Aby Hančil pivovar finančně utáhl, podniká kromě toho s realitami. „Přesně k tomu je ideální hospoda. Odpradávna byla hospoda zdrojem informací, kde jste se všechno dozvěděli a všechno jste sehnali,“ směje se. Pak ale dodává, že pohostinství rozhodně není jednoduché podnikání. „Hostinský se buď upije, rozvede, nebo všechno prohraje. Rozhodně to ale musí dělat srdcem, jinak ať to vůbec nedělá,“ uzavírá.

Zdroj: https://www.forbes.cz/ | Autor: Klára Elšíková | Foto: Archiv Hasič