Ve středověku dávali do piva i volskou žluč, říká muzikant a pivovarník Zykmund

S tím požadavkem přišli zástupci města. Pivo vařím totiž v prostorách, kde hrad stával. Zřejmě díky tomu ten nápad vznikl.

Jak jste se k tomu postavil?

Byla to pro mě velká výzva a také zodpovědnost. Ještě nedávno jsem o středověkém pivu moc nevěděl a tak jsem si musel veškeré informace narychlo obstarat a doplnit.

Spolupracoval jste s odborníky?

Spojil jsem s pivovarníky, kteří se výrobou historického piva zabývají. Prvně jsem se obrátil na Aleše Přinosila, majitele sladovny v Záhlinicích, ten mě nasměroval na Milana Starce z Černokosteleckého pivovaru, který se touto tématikou zabývá a píše i články do odborných časopisů. No a od něho dále vedla cesta k Petru Janíkovi jako spolumajiteli Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha.

Co jste zjistil?

Třeba to, že se pivo dříve vařilo v každé domácnosti na ohništi v měděném kotli. A sloužilo nejen jako nápoj, ale i jako základ pro pokrmy, polévky a podobně. Že ve středověku pivo běžně pily i děti. Zřejmě to bylo proto, že bylo vařeno s chmelem, a bylo tudíž hygienicky zdravější než tehdejší voda z nejistých zdrojů. Záznamy uvádí, že v časech morových epidemií, šířených často právě závadnou vodou mělo pivo obrovský význam. Je totiž dokázáno, že ničí i nežádoucí bakterie v těle. Pivo tehdy bylo každodenní součástí jídelníčku.

Jaké tedy bylo středověké pivo?

Pivo se u nás chmelilo od příchodu Slovanů. K jeho vaření se užívaly také byliny a jiné přísady dle možností každé domácnosti. Například jalovec, fenykl, hřebíček, šalvěj, třešňové květy, březová, dubová a borová kůra a dokonce i volská žluč.

Tu jste také přidával do speciálu pro oslavy?

Samozřejmě, že ne. (smích) Ale snažili jsme se co nejvíce výrobu napodobit, tak, abychom se co nejvíce přiblížili tehdejším chutím. V minulosti už znali chmel, byl ale nešlechtěný, planý. Proto jsme použili takový, který má jemné aroma, abychom ho napodobili.

Jak tedy chutná napodobenina středověkého piva. Jste spokojený?

Především je třeba říct, že nikdo neznáme, jak tehdejší pivo skutečně chutnalo. Nikdo z nás ho před 850 lety nechutnal. Ale každopádně je zajímavé. Je v něm například cítit aroma z nakuřovaného sladu, je to něco jako uzené pivo. Na oslavy máme připravené dvě různé variace, každá je trošku odlišná. Pro návštěvníky bude zajímavé je degustovat.

Kolik litrů jste navařili?

Zájem lidí o degustaci v tuto chvíli jen odhadujeme. Navařených máme zatím dvakrát čtyři sta litrů. Ale jsme připraveni a kdyby byl velký zájem lidi žíznit nenecháme. Jsme v pohotovosti a máme nachystané suroviny i pro třetí várku.

Pivo vaříte na místě, kde dřív stával oslavovaný hrad. Byl to váš záměr, nastěhovat se právě tam?

Byla to náhoda. Věděl jsem, že dřív v těch prostorách sídlil pivovar Hodonínský Vojáček. Když se ocitl v insolvenci, uviděl jsem příležitost přestěhovat výrobu piva z rodinného sem. Potřeboval jsem už víc místa. Tak jsme přesídlili. To, že se jedná o prostory na místě bývalého hradu, jsem se dozvěděl až později. Vlastně až ve chvíli, když mi volali z radnice a požádali mě, abych uvařil středověké pivo na oslavy.

Je ještě znát ta historie místa?

Částečně ano. Například když majitel chtěl dělat opravy na střeše narazil na to, že dnešní tesaři už techniku svých předchůdců neznají. Sklepy jsou už bohužel zasypané, ale říká, se že chodby byly propojené se zámkem v Holiči. Ověřené to ale nemám. Později zde byla tabáková výroba, takže teď to spíš připomíná továrnu než historickou budovu.

Kdy a kde tedy historické pivo mohou lidé ochutnat?

Po celý červen, každý víkend, během oslav 850 let o první písemné zmínce o hradu. Na Stánek s pivem bude vždycky na Masarykově náměstí v Hodoníně. Organizátoři z města připravili i bohatý program oslav.