„Pití piva může být zážitek,“ říkají provozovatelé Ústecké pivotéky
Ojedinělými pivními speciály z celého Česka se může pochlubit Ústecká pivotéka. V minulosti podnik sídlil v prostoru za vlakovým nádražím v krajském Ústí nad Labem s nabídkou výhradně lahvového piva. Nyní se přesunul do prostor v centru města a z obchodu se stala plnohodnotná degustační pivnice. Nechybí tu klasické ležáky nebo svrchně kvašené speciály, v nabídce však zůstávají i takové rarity jako třeba dvacetistupňové vymražované pivo. Nejvzdálenější pivo pochází z vinařské oblasti na jihu Moravy. „Pivu z minipivovarů jsme naprosto propadli,“ říkají v rozhovoru provozovatelé Pavel Klíma a Tomáš Pejša.
Proč jste se vůbec přesunuli z vlakového nádraží do centra města?
Pavel Klíma: Za nádražím byla produktová prodejna (trička a další – pozn. redakce), pivotéka k ní byla přidružená jen na zkoušku. Měli jsme pár lednic s nabídkou lahvových piv, abychom zjistili, jestli pivo v Ústí někoho vůbec baví. Chyběla nám tehdy možnost zajít si v Ústí na jiné pivo než od velkých výrobců. Táhli jsme to dva roky, než jsme se rozhodli, že prodejnu ukončíme, protože ekonomicky to přestalo šlapat. Po půlročním dilematu jsme se s Tomášem odhodlali do toho jít znovu, ale jinak.
Tomáš Pejša: Večery s kamarády jsme trávili často tak, že jsme si poskládali vlastní pivní speciály, které jsme koupili v supermarketu, poslouchali hudbu a hodnotili, které z piv je lepší. To byl jediný způsob, jak se dostat k nějakému jinému pivku než tomu, které jsou běžně k dostání v hospodách v Ústí a okolních městech. Pivotékou jsme tak vyplnili díru na trhu.
Pavel Klíma: Skončilo to tak, že jsem po večerech chodil po městě, bloumal a hledal. Na pátý pokus jsem došel do centra města a našel místo pro nový podnik.
Co všechno obnáší vybudovat od základů takový podnik?
Pavel Klíma: U nás to byla láska k dobrému pivu, nějaké úspory a velká pomoc a podpora kamarádů a rodiny. Bez nich by to nevyšlo.
Změnili jste nějak svůj sortiment?
Pavel Klíma: Nabídka je rozšířena až o šest čepovaných piv. Každý týden, měsíc i sezonu nabídku obměňujeme. Neustále také přibývají nové pivovary, takže skutečně máme od každého něco.
Tomáš Pejša: Na čepu je pořád jiná sestava, což pro klasického štamgasta může být trochu nevýhoda. Šedesát procent našich zákazníků chodí na ležáky, tedy desítku, jedenáctku i dvanáctku. Zbytek si užívá piva typu ALE, silnější třináctky, sedmnáctky… Typickému štamgastovi u nás je asi od 29 do 55 let.
V Ústí jsou místa, kde se dá sehnat půllitr piva z velkých průmyslových pivovarů za 20 korun. Tomu se straníte?
Tomáš Pejša: Ne že bychom se tomu vyloženě stranili, ale snažíme se nabídnout něco nového, co nám v Ústí chybělo. Jsme tu pro ty, kdo chtějí zjistit, že pivo může chutnat i jinak, a chtějí ochutnávat, mít z pití piva zážitek, ne jenom ho do sebe vylít.
Pavel Klíma: Co se týká cen, čepovaná třetinka silného speciálu u nás stojí zhruba 49 korun, půllitr ležáku kolem 39 korun. Nabídka piva na čepu se mění, každý týden a v každé roční období, tak je stále co objevovat. Někdy se změní pivo i několikrát za den. Pivu z minipivovarů jsme zkrátka naprosto propadli.
Nebere vám protikuřácký zákon zákazníky? Jak ho vnímáte vy?
Pavel Klíma: Myslím si, že si už lidé zvykli kouřit venku.
Tomáš Pejša: Na druhou stranu by se mělo myslet na to, že kuřáci jsou součástí hospody. Udělat jim třeba kuřácký salonek by nebyl špatný nápad. Je zřejmé, že určité spektrum pivnic zákaz kouření zasáhl a ubralo jim to na tržbách. My to máme nicméně nastavené tak, že i bez cigaret to jde.
Máte v hlavě ještě nějaké nápady, jak pivní kulturu na severu Čech posunout dál?
Pavel Klíma: Připravujeme degustační prkýnka, aby si zájemci mohli vyzkoušet vzorky všech šesti čepovaných piv. Chceme pořádat řízené degustace, aby se o pivu lidi mohli dozvědět co možná nejvíce. Těšíme se i na léto, až budeme moct vyrazit na festivaly a jiné venkovní akce.
Tomáš Pejša: Pokud přijdou zákazníci v týdnu, mám čas se jim věnovat a o každém pivu jim něco říct. Pátky a víkendy máme většinou úplně plno a poslední dobou je nutné si místa na sezení zerezervovat. K dispozici máme ale tištěné brožurky nebo pivní deníček, který si u nás někteří i schovávají. Do něj si lidé píšou, které pivo jim nejvíce chutnalo, jakou mělo barvu, pěnu nebo jak se chuťově projevuje. Vedle piva nabízíme také výběr z rumů, limonády z pivovarů, k jídlu pak i domácí bůčkovou pomazánku nebo paštiku.
Zdroj: https://litomericky.denik.cz/ | Autor: Kristián Šujan | Foto: Deník/Karel Pech
