Nealkoholické pivo s ovocem zažívá boom. Je to inovace desetiletí, tvrdí ředitel Staropramene

LN: Jaký byl rok 2018 z vašeho pohledu? Parné dny přály spotřebě piva?
Dopadl lépe, než jsme čekali začátkem roku. Očekávali jsme spíš další pokles trhu a dozvuky zavedených regulačních opatření, která dramaticky dopadla na hospody a všechna gastronomická zařízení v roce 2017 výrazným poklesem prodeje čepovaného piva. Ten byl předloni dokonce větší než v krizových letech 2009 a 2010. Počítali jsme tedy s dozvuky těch regulací i v roce 2018, ale to se vyplnilo jen začátkem roku. Pak je eliminovalo fantastické počasí, sezona vlastně začala nezvykle už v dubnu a skončila až v závěru září. Dobrá zpráva také je, že Češi utrácejí za pivo více.

LN: Čím to je?
Hlavně díky tomu, že roste odbyt ležáků, tedy dražších piv, že se víc prodávají speciální piva, lidé kombinují pivo a jídlo v restauracích, a chodí tedy do jiného typu restaurací. Trh roste i díky tomu, že lidé kupují víc piva v plechovkách, která jsou dražší – připlatí si za komfort tohoto balení.

LN: Když říkáte pro nás, myslíte Staropramen, nebo obecně pivovarnictví v Česku?
Myslím tím celé odvětví i nás ve Staropramenu.

LN: Neplatí tedy, co říkají někteří pivovarníci, že když je extrémně velké horko, myšleno třicet a více stupňů, což jsme loni v létě zažili, tak naopak konzumace piva klesá a lidé přecházejí na nealko nápoje?
To samozřejmě platí. Nicméně léto loni přišlo už v dubnu a počasí bylo pro odbyt piva velmi často ideální. Pokud přejdeme do těch úplně nejvíc horkých měsíců, v těch rostl víc zájem o ochucená piva, pivní mixy. Zaznamenaly loni velký boom. Rostou kontinuálně už od roku 2015 a za rok 2018 předpokládám, že zaznamenáme největší objem prodeje od vzniku této kategorie, tedy od roku 2011.

LN: Vy ale v rámci toho, čemu říkáte pivní mixy, mícháte dohromady limonádou ochucená nealkoholická piva, která v posledních letech skutečně dramaticky rostou, s ochucenými klasickými pivy, tedy radlery, které se míchají s ovocnými šťávami jedna ku jedné a o které se Češi už moc neperou.
Pro nás je to celé jedna kategorie. Alko i nealko verze. Prostě osvěžení z piva s ovocem. Ale je pravda, že ovocné nealko verze dnes rostou více, a to hlavně díky současnému životnímu stylu.

LN: Když se tedy bavíme o tom, že za rok 2018 nezaznamenáme v Česku pokles pivního trhu, jako tomu bylo v předchozích letech, pomohl tomu i lepší odbyt v hospodách, kde konzumace piva roky klesá?
Bohužel moc ne. I přes to skvělé léto nadále vnímáme pokles prodeje čepovaného piva, i když už to loni nebylo tak dramatické jako předtím. Ale souběh regulačních a administrativních opatření, jakými byly zákaz kouření, hracích automatů, zavedení EET a podobně, stále doznívá a mnozí hospodští, zejména na vesnicích, se stále rozmýšlejí, budou-li fungovat dál, či zavřou.

LN: Které z těch regulací poškodily pivní trh nejvíc?
To nejsme schopni říct. Ale k zákazu kouření, EET a dalším se přidala také rostoucí administrativa podnikatelů, minimální mzda a skoro nulová nezaměstnanost. To všechno vytváří obrovský tlak na podnikání v gastronomii. A vlastně nejen v ní. Bohužel se to všechno sešlo v jednom krátkém období a hospodští tím byli dramaticky zasaženi. Spousta z nich zavřela. Nejsem tedy schopný říci, které z těch opatření je horší nebo lepší, jsou to dobré zákony, ale přišly krátce po sobě, skoro najednou.

LN: Jinými slovy to vše třeba mohou být dobré zákony asprávné regulace, ale ve výsledku způsobily pohromu?
Asi tak nějak. Na každý z těch zákonů můžeme mít rozdílný názor, ale věřme, že jsou dobře míněné. Nicméně všechny dohromady v tom krátkém období, ve kterém začaly platit, způsobily pohromu srovnatelnou s krizovými lety. Naštěstí dnes máme jako dodavatelé piva výhodu ve výrazně rostoucím exportu za hranice. Jím si kompenzujeme horší prodeje na domácím trhu. To nám samozřejmě pomáhá. Ale potřebovali bychom také, aby vláda pomohla té české hospodě, domácí gastronomii.

LN: Premiér a exministr financí Andrej Babiš tlačí záměr na snížení sazby DPH z čepovaného piva na desetiprocentní sazbu. To něčemu podle vás pomůže?
To je podle mě jednoznačně dobré opatření, protože po té sérii regulací vrátí stát z části něco, co vzal. Tím, že sníží DPH, přispěje podnikatelům do marže. Uvědomte si, že pivo je vedle jídla největší kategorie v gastronomii. Hospodští budou moci alespoň z části přidat svým zaměstnancům, zvelebovat své podniky, ale hlavně jich už tolik třeba nezavře.

LN: Ovlivní snížení DPH také prodej piva? Že by hospodský zlevnil a lidé vypili víc?
Myslím si, že v tom se nic nezmění. Každý z podnikatelů si může sám rozhodnout, zda nižší DPH promítne do ceny zákazníkům nebo ušetřené peníze použije jinde. Do toho pivovary těžko mohou mluvit. Ale považoval bych ono celé snížení daně za férovou věc vůči hospodským. A je už jenom na nich, co s tím udělají.

LN: Pivovarníci u nás dělají všechno pro to, aby odbyt v hospodách podpořili. Snažíte se třeba pivaře oslovit nějakými novinkami a speciálními pivy, nebo jsme prostě natolik konzervativní, že novoty netáhnou a vyžadujeme stále klasiku, tedy český ležák a desítku?
Já myslím, že tradiční české značky budou pořád nosnou páteří celého trhu, a to platí i pro hospody. Český ležák stále roste, jeho odbyt je už větší než v případě desítek. A co se týče těchto piv, panuje obrovská konkurence mezi pivovary. Ale je na druhé straně pravda, že domácí trh je už o něco pestřejší. Takže mimo jiné nabízíme speciální edice piv jen pro hospody, abychom dali hospodským do rukou nástroj, díky kterému štamgasti a další hosté mají k dispozici pestrou nabídku piv a důvod do hospody zajít.

LN: Takže cílíte s novinkami vyloženě do hospod? A zákazník v obchodě má na pivní inovace smůlu?
Ne tak úplně. Produkujeme limitované edice, konkrétně třeba Speciály ze spilky, jež jdou jenom do hospod. Například pivo Mustang nebo Černá Barbora, která vyhrála soutěž o speciál roku, takže konkurujeme v tomhle směru minipivovarům. Máme výhradně pro hospody také Smíchovský výběr, tedy vybraná piva smíchovských sládků, kam patří třeba Velvet nebo Extra chmelená nebo polotmavá třináctka Granát. Už také nepasterujeme Staropramen, rozvíjíme tankové pivo. To znamená, že v našem portfoliu je stále víc unikátních piv jenom pro gastronomii. Ale neznamená to, že balená piva odsouváme na vedlejší kolej.

LN: Jak se to ale projevuje? Myslím v těch obchodech.
Rozvíjíme třeba systém balení plechovek a lahví, to jsou ta různá čtyřbalení, šestibalení, obměníme také všechny přepravky. Vrátili jsme se k tradičnímu logu Staropramene. Tím vším podporujeme prodej baleného piva v obchodech.

LN: Podpora odbytu čepovaných piv je také ve znamení investic pivovarů do vybavení hospod, různých pergol, tácků, výčepních zařízení, skla, vybavení interiéru a podobně. Kolik vás ročně stojí tenhle materiál?
Jsou to velké investice. Jde odesítky milionů korun.

LN: Ono to vypadá, že mnohé velké pivovary včetně Staropramene hospody a pivní marketing i samotnou kvalitu piva v minulosti hodně zanedbaly a teď mají co dohánět. Dobrou pověst ztratíte snadno, ale těžké je pak získat ji zpět. Daří se vám to?
Vnímáme to, že lidé zapomněli, o čem Staropramen je. K tomu se nyní vracíme. Prezentujeme náš příběh, hodnoty, fakt, že Staropramen naučil Čechy pít desítku.

LN: To je sice hezké, ale Staropramen má z ne tak dávné minulosti leckde pověst piva, které se při výrobě ředilo vodou.
Nemůžu mluvit za období předchozích majitelů a vedení, ale za sebe říkám, že dbáme o to, aby naše pivo stále odpovídalo kvalitou tradici Staropramene. Výrobní proces se v zásadě nemění, mění se technologie, protože dneska už nemáme dubové sudy, ale princip je stejný. Můžu garantovat, že naše pivo v žádném případě není nijak ošizené.

LN: Některé velké průmyslové pivovary jako třeba Prazdroj nebo Budvar si úspěšně vyzkoušely spolupráci s minipivovary, ať už při vaření piva, nebo v jeho prodeji. Chystáte také něco podobného?
Respektuji minipivovary jako důležitou část trhu. Přinášejí zpestření a styly piv, které se tady nikdy nepily a mají své zákazníky. A zároveň se na ně díváme jako na konkurenci, sledujeme, co a jak se jim daří a nedaří. Ale máme už přes tři roky vlastní program v ostravském Ostravaru – zmíněné Speciály ze spilky – a to nám dobře funguje. Dokážeme tam vařit postaru tím stylem spilka – sklep. Takže spolupráci s minipivovary nechystáme.

LN: V kampani prezentujete Staropramen jako pražskou nebo přesněji ještě smíchovskou tradici. Pro Pražana je to asi chytlavé, ale neuškodí vám to v očích lidí mimo Prahu?
Směřujeme to vyloženě na Smíchov, který byl původně samostatná vesnice. A snažíme se tím prezentovat místo původu, celý příběh a jak jsme do pivovarského světa přispěli. Pro každou dobrou značku je místo původu zásadní. A je to relevantní pro všechny zákazníky, takže ten příběh může zajímat nejen Pražany.

LN: Brnkáte tak trochu na vlasteneckou notu.
Ano. Staropramen byl založený vlastenci jako vyloženě český pivovar v dělnické čtvrti. V dnešním měřítku bychom ho asi označili spíš za minipivovar, ale po 75 letech se z něj stal největší pivovar v tehdejším Československu a téměř největší v Evropě. Dominoval celému odvětví. Vždycky říkám studentům, že kdyby nebyla druhá světová válka a pak 40 let socialismu, Staropramen by mohl být největší globální firma. Ale to je už minulost.

LN: Nebýt války a komunistů, Staropramen by byl větší než dnešní lídr trhu Plzeňský Prazdroj?
Před válkou jsme větší byli. Je to zkrátka hodně zajímavý příběh, jak lidé dali dohromady peníze a založili si pivovar, uvařili desítku i poprvé značku Granát. Češi obecně umí dělat věci po svém a zároveň nedělat velké kompromisy, posouvat odvětví dopředu krok po kroku. To chceme v našem pivovaru také sdílet.

LN: K té tradici dnes musejí výrobci prezentovat i novinky, musejí inovovat. Vy jste před lety přišli s něčím, čemu říkáte pivní mixy, v podstatě s obdobou německých radlerů. Zkrátka pivo jedna ku jedné s limonádou. Všichni vás hned následovali. Jak se téhle kategorii nyní daří?
Nemám ambice říkat, co je co, jak se to jmenuje. Radler je podle mě něco trochu jiného. To je čepované pivo, které smícháte v hospodě s limonádou, a my nechceme učit pít Čechy tímhle způsobem. Naším cílem bylo od počátku nabídnout osvěžení z piva a z ovoce. Můžeme tomu říkat radler, a nemusíme.

LN: Ale jeho alkoholická verze, se kterou jste před lety přišli, se neosvědčila. Prodeje po počátečním vzestupu rychle spadly.
Neřekl bych, že se neosvědčila, ale je pravda, že rostou nealkoholické verze těchto pivních mixů. To souvisí se životním stylem. Tohle osvěžení funguje v alkoholické i nealkoholické verzi, ale alkohol není pro mnoho lidí zásadní věc, kvůli které si ho kupují. Zásadní je osvěžení a chuť. Zkrátka tenhle výrobek je určený pro trochu jiné konzumenty, než jsou tradiční konzumenti piva. Například pro mladé dospělé a ženy.

LN: Má tohle pití, tedy smíchané nealko pivo s limonádou, podle vás budoucnost?
Určitě. Podíváme-li se na inovace podobného typu třeba za posledních deset let, tohle bude nejúspěšnější inovace na našem trhu. Dnes se prodává v masivních objemech. Například jiná kategorie, myslím tím cidery, je zhruba třetinová oproti pivním mixům, jež považuji za inovaci desetiletí. My nemáme za cíl přesvědčit tradiční pivaře, aby pili pivní mixy. To je prostě nápoj pro jinou skupinu spotřebitelů.

LN: Jak a kdy vlastně u nás v Česku, respektive ve Staropramenu, došlo k rozšíření kategorie pivních mixů?
To bylo v podstatě následkem ekonomické krize, někdy kolem roku 2010. Odbyt piva se všude snižoval, klesal trh, lidé nebyli ochotní utrácet. A my jsme využili našich výrobních možností a zkusili dát na trh něco, co bude fungovat vlastně vedle kategorie klasického piva.

LN: Pomohli jste si ale asi i vy. Vyrobit pivní limonádu je zřejmě levnější než stejné množství klasického piva.
To bych nekomentoval.

LN: Ale tipuji, že když pivo tvoří jen polovinu nápoje a druhou šťáva s vodou, budou celkové náklady nižší. Nehledě na nižší spotřební daň.
Řekněme to takhle. Protože jsem studoval pivovarství na vysoké škole i výrobu dalších nápojů, tak vím, že náklady na výrobu limonády jsou obecně nižší než na výrobu piva. Ale aby nevznikla mýlka, my se tady bavíme už nějaký čas o tomto segmentu, ale naším hlavním posláním je vařit skutečné pivo. To stále představuje drtivou většinu produkce naší i celého českého trhu. A bude tomu tak i nadále.

LN: I když Češi postupně přestávají chodit do hospod a restaurací a ta tradovaná vysoká kultura konzumace piva v gastronomii poněkud upadá?
Ona klesá sice návštěvnost, ale pivní kultura, zejména v poslední době stále víc spojená se spojením kvalitního piva a jídla, je pořád významná. Vezměte si, že podíl čepovaného piva v hospodách a restauracích tvoří u nás nadále nějakých 96 procent. Jen malá část v hospodě připadá na prodej lahvového nebo v plechovce. To Češi berou jako samozřejmost, ale jinde ve světě není tak vysoký podíl čepovaného samozřejmostí.

LN: Čím to je?
Jednak tím, že lidé jsou zvyklí chodit na čepované, a pak také umem výčepních a hospodských, kteří dokážou čepované pivo dostat na stůl ve vysoké kvalitě. V tom je česká pivní kultura unikátní. Srovnatelná s ní je snad ještě ta britská.