Nejlepší výčepní Richard Máša: Chtěl bych čepovat naše pivo na olympiádě v Tokiu
Pivo je naším národním nápojem a Česká republika stále dominuje žebříčku v konzumaci zlatavého moku v přepočtu na obyvatele. K tomu nejlepšímu pivu ale patří i nejlepší výčepní. V letošním třináctém ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil v konkurenci 250 uchazečů třicetiletý Richard Máša.
Třicetiletý výčepní Richard Máša pochází z Brna. Má jedenáctiměsíční dceru a je tři roky ženatý. Absolvoval středoškolské studium v oboru reprodukční grafik a tiskař na polygrafických strojích. Druhým rokem pracuje v brněnské restauraci Tusto.
Jak jste se dostal k povolání výčepního?
První pivo jsem nachystal ještě jako dítě. Pochopitelně to s čepováním nemělo nic společného, ale snažil jsem se – na dědových narozeninách koncem června venku v zahradě. Ani nevím, kolik mi bylo roků. Tipuji okolo šesti, sedmi. Jinak své první pivo v hospodě jsem čepoval asi před osmi roky, ale ani tehdy to ještě nebyla slavná „hladinka“.
Který druh hostů v restauraci máte rád?
Mám rád všechny, nebýt zákazníků, nemáme práci.
Co je na této práci nejtěžší?
Počet odpracovaných hodin. I přesto však musí být člověk pořád svěží a v dobré náladě. Z tohoto důvodu je důležitý odpočinek a uvolnění. Bez toho by člověk byl unaven a myslím, že by se to odrazilo i na pracovním výkonu. Relaxuji na procházkách s dcerkou, manželkou a psem.
Kolik piva načepujete ve dnech, kdy je žízeň největší?
Když je žízeň největší, tak člověk ani nemá čas počítat. Zároveň je však taková situace nejhezčí, jaká může u této práce být. Lidé jsou spokojeni a snad pro takové dny tu práci dělám.
Co pro vás znamená vítězství? Přece jen, soutěže se zúčastnilo nejméně 250 kolegů.
Chci se stát pivařským mentorem na jižní Moravě a šířit osvětu čepování plzeňského piva na hladinku. A když mám přiznat tajné přání, chtěl bych čepovat naše pivo na letní olympiádě v Tokiu v roce 2020.
Byla náročnější praktická část soutěže, nebo teoretická?
Asi praktická, i když jde o můj každodenní chléb. Přiznám se, že v okamžicích, které předcházely čepování piva před porotou, jsem byl velice nervózní. Jakmile jsem však prošel dveřmi a stoupl si za pípu, nervozita ze mě spadla.
Cenou je kromě jiného návštěva zahraničních restaurací, kde se čepuje Prazdroj. Kterou zemi byste chtěl navštívit?
Kdyby to bylo po světě, tak by mě nejvíce lákala nějaká z asijských zemí. Podívat se například, jak čepují plzeňské pivo s hezkou pěnou například ve Vietnamu, musí být skvělý zážitek. Z Evropy mě láká Španělsko a skandinávské země.
Který druh piva máte rád osobně?
Prazdroj a Radegast. Když však odpověď trochu rozšířím, tak každý typický český ležák. Spíše tedy hořčejší pivo.
Co si myslíte o vývoji spotřeby piva v České republice? Mám na mysli nejen klesající konzumaci tohoto nápoje v hospodách a růst podílu piva v plechovkách, ale třeba i rostoucí oblibu piva s ovocnou příchutí.
Řekl bych, že ochucené pivo je trendem dnešní doby. V brněnské restauraci, kde pracuji, čepujeme nealkoholické pivo Birell s příchutí pomela a grepu, což je skvělá alternativa k točené limonádě. Ale na pravý ležák takový nápoj samozřejmě nemá! Osobně si vždy radši zajdu na čepované pivo, které s plechovkovým nelze srovnat.
Zmínil jste důležitost odpočinku, jak relaxujete?
Mým největším koníčkem je naše dcerka, protože je zrovna v době, kdy s ní začíná pořádná legrace. Takže procházky s rodinou a se psem po lese, kde nikdo není, jsou tím nejlepším, co lze dělat ve volném čase. Kromě toho jsem vášnivým fanouškem hokejistů z brněnské Komety, což je zase jiný svět. Mám tam spoustu kamarádů a na stadionu člověk zapomene na všechny starosti.
Zdroj: https://www.denik.cz/ | Autor: Jozef Gáfrik | Foto: https://www.prazdroj.cz/
