Brazilec vaří v Heřmanicích pivo: S láskou na celý život začínal doma v kuchyni

„Pivo je v Brazílii buď ne moc chutné, nebo drahé, to když si lidé chtějí dát osvědčené zahraniční značky,“ vypráví Giovani. „Proto hodně lidí prostě vaří pivo doma a to byl i můj případ.“

Po třech letech domácího „kuchtění“ chtěl mladý Brazilec své umění posunout dále. „Chtěl jsem získat práci v pivovaru, jenomže tam nemůžete přijít s tím, že tři roky vaříte doma a teď chcete začít profesionálně. Chtělo to nějaký „papír“,“ říká.

V roce 2011 absolvoval měsíční kurz vaření piva v americkém Chicagu. „Pak jsem si našel půlroční kurz na berlínské technické univerzitě v Německu, a pak jsem tři měsíce absolvoval praxi v pivovaru v Lipsku,“ popisuje Giovani.

Jak se dostal do Česka?

„Když jsem ještě studoval na střední škole, měl jsem možnost v rámci výměnných pobytů rok studovat v jiné zemi,“ říká. „Nabízely se mi tři: Honduras, Rusko a Česká republika. Honduras mi přišel moc blízko, z Ruska jsem měl obavy kvůli azbuce, tak jsem si vybral Česko.“

To bylo v roce 1996, kdy jako šestnáctiletý strávil rok v rodině v Havířově a učil se na místním gymnáziu. Tam také pochytil první česká slovíčka.

Práci našel, kde jinde než v hospodě

„Takže když jsem dokončil kurz a praxi v Německu, dostal jsem nabídku od rodiny z Havířova, že u nich můžu pár měsíců zůstat a třeba si zkusit hledat práci,“ popisuje Giovani.

„Jednou v hospodě jsem dostal kontakt na majitele minipivovaru v Ostravě. Že prý hledá sládka. Tak jsem mu zavolal a nakonec jsme se domluvili. Měl nejdříve obavy, zda tam vydržím déle než rok a nebudu se chtít vrátit do Brazílie. Už je to ale nakonec šest let,“ dodává s úsměvem.

Stal se sládkem i otcem

I tak cítil, že je načase se posunout dále. Nedávno vzal práci sládka v novém minipivovaru v nedalekých Heřmanicích a díky menšímu podílu je i jeho spolumajitelem. V Česku stihl založit i rodinu a má ročního synka.

„Na chuti piva ještě budeme pracovat, první várka ale nebyla špatná. Lidé jsou tady holt zvyklí na dost hořké pivo,“ dodává slušnou češtinou Giovani. „Vím ale, že dělám chyby ve skloňování, měl bych se více učit. Moc času na to však nezbývá…,“ dodává s úsměvem.

Dlouhá cesta předků světem

Jak naznačuje jméno Giovani Caruso MacDonald, rodina má kořeny ve Skotsku i Itálii. Jeden z předků opustil před pěti sty lety Skotsko jako královský vojenský doprovod a zamířil před útoky Britů do Francie. Rodina měla dlouhou vojenskou tradici, jeden z příbuzných bojoval v napoleonských válkách a za zásluhy dostal pozemky v severní Itálii. Rodina se pak postupně přesouvala až na Sicílii. Dědeček Giovaniho pak zamířil do Brazílie.