Pivní dvojka posiluje. Staropramen koupil řemeslná piva Pernštejn i Porter

Společnost Pivovary Staropramen po 22 letech koupila konkurenta. Do svého portfolia zařadí značky Pernštejn, Taxis a Porter Pardubického pivovaru, v němž získá akciový podíl 89 procent. Cenu transakce obě strany tají.

Straropramen jde ve stopách velkých zahraničních skupin, které kupují lokální řemeslná piva či minipivovary nebo s nimi alespoň spolupracují.

V Pardubickém pivovaru, jehož tradice sahá do roku 1871, získá tuzemská dvojka na pivním trhu 89 procent. Zbytek drží čtyři drobní akcionáři včetně dosavadního předsedy představenstva Leoše Kvapila. Ten se stane řadovým členem představenstva, do jehož čela smíchovský pivovar instaluje finančního ředitele Zdenka Havlenu. Ředitelkou pivovaru z Pardubic bude Petra Chovancová, jež měla na starosti značky Staropramen a Braník.

Na dosavadním chodu regionálního podniku nechce Staropramen nic zásadního měnit. Zůstane zároveň samostatnou právní entitou, aby si zachoval svůj řemeslný ráz.

Pardubický pivovar staví na třech značkách: řada piv Pernštejn, čtrnáctka Taxis a tmavý speciál Porter. Pro segment gastro vyrábí také limonádu. Exportuje do 21 zemí včetně Slovenska.

Z hlediska prodejů je nejsilnější řada Pernštejn, která tvoří kolem osmdesáti procent. Rostoucí značkou je i Porter, tmavá devatenáctka, vyráběná ze čtyř druhů sladů, která má úspěch mj. v Rusku. „Tento speciál je na vzestupu,“ říká Kvapil. Navíc je to český „vynález“, který se stal samostatnou kategorií. Potenciál má také ve Velké Británii. Porter byl za socialismu znám jako vánoční pivo, v posledních letech však tuto nálepku ztrácí a servíruje se i v létě například s ledem a příměsí ovoce.

Nákup je završením dvouletého hledání na trhu, kdy Staropramen prověřoval mnoho pivovarů v Česku.

K rozhodnutí koupit tento pivovar vedl Staropramen i fakt, že je velmi silný v restauračním segmentu, což odporuje tržnímu trendu. „Je silnější v hospodách než v retailu, to je pro nás atraktivní a chceme tuto pozici dál rozvíjet,“ uvedl ředitel Staropramenu Petr Kovařík. Každé šesté pivo prodá v gastro segmentu, čtyři zbývající míří do obchodů. Trend na trhu je přesně opačný.

Pardubický pivovar ročně vyrobí 79 tisíc hektolitrů piva a má 93 zaměstnanců. Výrobní kapacita je však díky opakovaným investicím v posledních letech 200 tisíc hl. Toho chce nový majitel využít a navýšit do deseti let výrobu na dvojnásobek.

K ambicióznímu cíli hodlá dospět nejen formou zahraniční expanze, ale i domácí penetrace do regionů mimo Pardubický kraj (a pár míst na jižní Moravě a v jižních Čechách), protože jinde je prakticky v restauracích nedostupný. využije k tomu svou distribuční síť v obou směrech, piva Staropramenu by se mohla objevit v hospodách s nabídkou Pivovaru Pardubice a naopak. Do portfolia značek Staropramenu se piva z Pardubic zařadí nejspíš v září.

S novým majitelem by měly přijít i větší investice do značky Taxis. Tento čtrnáctistupňový speciál se šesti procenty alkoholu vznikl v roce 2010, ale jak říká sám Kvapil, propagaci značky firma moc nevěnovala pozornost.

„Růst nabídky regionálních piv je naprosto zásadní pro budoucnost. Spotřebitelé chtějí zkoušet a jsou ochotni zaplatit víc, vyhledávají pestrost. Vidíme, že regionální pivovary rostou,“ vysvětlil Petr Kovařík. Staropramen to vidí i na vlastních značkách Ostravaru, kterým se velmi daří. „Naprostý standard je v restauracích pět šest piv,“ dodal.

Od roku 2010 byli majoritními akcionáři Pardubického pivovaru dva podnikatelé. Michal Pátek držel 41 procent akcí, Leoš Kvapil vlastnil 40,5 procenta akcií.

Místa zachováme

„Naše zdroje byly omezené. Pro nás je důležité, že budou zachovaná místa, budou zajištěné potřebné investice,“ řekl Kvapil. Kdyby Pardubický pivovar chtěl docílit celostátní distribuce, potřeboval by investici 100 milionů korun.

Pivo stáčí do sudů nebo lahví, pivo v plastových lahvích nebo plechovkách nenabízí. V prodejích loni převažovalo z 60 procent lahvové pivo. V roce 2016 založil minipivovar, který vaří speciální druhy piva. Uvaří ho desítky hektolitrů ročně.

Pivovar vykazoval v letech 2009 až 2012 ztrátu zhruba od dvou milionů korun do 7,5 milionu korun. Ztrátový byl také v roce 2014, ztráta byla 1,7 milionu korun. Loni a předloni měl rovněž ztrátové hospodaření, 1,7 milionu korun a loňských přibližně tři miliony korun. Předloňské výnosy podniku byly téměř 134 milionů korun.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ | Autor: Filip Horáček | Foto: https://www.pernstejn.cz/