Mým králem je pořádný ležák!

Veronika Mandová z Uherského Brodu dělala léta slečnu sládkovou, od prosince je ředitelkou Jarošovského pivovaru, jedinou mladou ženou v republice na takovém postu.


Jak vnímáte MDŽ?

Pro mě, jakožto ženu, je příjemné dostat od muže květinu, ale co má pro mě neskonale větší hodnotu, je, když tohle gesto učiní „nenásilně“ jen proto, že chtěl a že si mě jako ženy váží.

 Ženy bojují za rovnoprávnost. Jak cítíte situaci v dnešní společnosti?

Členka feministek, které veřejně bojují za rovnoprávnost, nejsem. Kdybych to měla porovnat s dobou našich rodičů, tak to měly ženy podstatně těžší a složitější. Takže dnešní situaci hodnotím jako posun určitě k lepšímu, ale pořád je na čem pracovat.

 Něžné pohlaví ve vedení, to je boj o respekt.

Respekt je v této pozici nesmírně důležitý. Hodně lidí si myslí, že v jeho získávání je žena tak trochu nezvýhodněná. Tohle si nemyslím. Lidi jsou různí, takže je to dost individuální a hodně záleží na povaze člověka. Jsem zastánce budování nenásilného přirozeného respektu, který je založen na férovém a slušném jednání. Hlavně jde o to, vědět, co chcete, a jít si za tím, nastavit pravidla, dát tomu systém a kontrolu. Pokud v tom zaměstnanci uvidí smysl a posléze výsledky, tak je přesvědčíte o tom, že víte, co děláte, a probudíte tu kýženou autoritu neboli respekt.

 Pivo je stále mužská záležitost. Nebo se pletu?

Tuhle otázku mi kladou neustále. A přitom je to přežitek. Znám senzační a vysoce kvalifikované sládkové, které dělají svou práci skvěle. Tady jsme se ještě my ženy sládkové nedopracovaly k té rovnocennosti… (smích), ale chápu, že je to vnímáno spíše jako kuriózní, než tak, že by byly naše schopnosti zpochybňovány. Musím ale zmínit, že nás muži v kolektivu pivovarníků berou, ba dokonce jsou rádi, že mezi sebe mají i to něžné pohlaví.

Jak se tvářil váš partner, když jste mu řekla, že povedete pivovar?

Byl samozřejmě nesmírně rád a pyšný, kam jsem to kariérně dotáhla, jelikož mě celou dobu podporoval a stále podporuje.

 Jaké pivo máte ráda?

Králem je u mne pořádný ležák. Nefiltrovaný, nepasterovaný, řemeslný, hořký, plný v chuti, se smetanově hutnou pěnou. Mám ale ráda i polotmavá až černá piva s karamelovými tóny a příchutí kávy nebo silnější piva, nepohrdnu ani vynikajícím světlým výčepním pivem.

 Při jaké příležitosti ho nejčastěji konzumujete?

Nejčastěji asi v pivovaru při degustaci našeho piva, ale i konkurence. Jinak teď těch příležitostí moc není, ale s chutí si pivo vychutnám při rodinné sešlosti, s přáteli v oblíbených hospůdkách.

 V čem jsou podle vás přednosti Jarošovského piva?

Silná značka a patriotismus a zejména nejlepší zlatavý mok v kraji díky obětavým zaměstnancům, kteří naše pivečko malované dělají s láskou.

 Co je podle vás nejdůležitější, aby pivo chutnalo, jak má?

Kvalitní suroviny, ověřené receptury, mikrobiologická čistota a dodržení technologických postupů, pak hlavně přístup všech lidí v pivovaru.

Prošla jste laboratoří, vedla jste výrobu, degustovala pivo jako sládek. Teď řídíte celý pivovar. Jaké zkušenosti si odnášíte z Pivovaru Uherský Brod?

Do pivovaru jsem nastoupila hned po škole, takže pivovarsky nepopsaný list, proto jsem ráda, že získávání mých praktických zkušeností mělo postupný vývoj. Post laborantky mi dal velice přínosný pohled, jak je v pivovaru laboratoř důležitá. V rámci pozice vedoucí výroby jsem získala přehled nad samotnou výrobou, kdy jsem si jednotlivá úseky výroby v praxi vyzkoušela: vařit, spílat, prát kvasnice, filtrovat atd. Dále efektivně plánovat výrobu s velmi omezenými prostředky, komunikovat s dodavateli, kontrolovat dodržování potravinářských norem, vést a motivovat své podřízené. Od hlavního mechanika jsem se snažila nabýt co nejvíce technických zkušenostech, takže když se něco pokazilo, z vlastní iniciativy jsem se snažila být u oprav. Bohužel si odnáším i zkušenost se zakonzervováním pivovaru.

  Jaké byly vaše první kroky při převzetí „otěží“ pivovaru v Jarošově?

Naskočila jsem do skvěle rozjetého vlaku. Teď hlavně řešíme kapacity stáčení, protože zaplať pánbůh díky místním lidem, našim fanouškům, rosteme neustále ve výstavu a také díky přesunu prodejů z hospod do maloobchodu nestíháme stáčet lahvový sortiment.

 Co vás mile překvapilo v ředitelské židli?

Samozřejmě velice rychlá důvěra od lidí v pivovaru. Na rozdíl od minulosti pružnost a kreativita, možnost něco ovlivnit. A od zaměstnanců velká obětavost.

 Malý pivovar, přesto dlouhá historie… Na co hodláte navázat?

Na sílu jarošovské značky, využití lokálních prvků a silný podkomínový region.

 A vaše dlouhodobější vize s pivovarem v Jarošově?

Posílit kapacitu stáčení lahví, menší laboratoř a rozšířit skladovací prostory. Zároveň bychom chtěli šířit dobrou pověst našeho malovaného piva i za hranice regionu do zbytku Moravy, do Čech až třeba za La Manche.

 Připomínáte, že Jarošovské pivo je jako malované. Jak důležité jsou pro vás tradice?

Tradice mám velice ráda, ctím je a těší mě, když je dodržují i ostatní, jelikož je to návrat k poctivosti a řemeslnosti, které se z dnešního světa dost vytrácí.

 Slovácko je krajem vína a slivovice, přesto spotřeba piva zde nezná hranic. Čím si myslíte, že to je?

Podle mého je právě jednou z tradic moravský pivní trojboj: slivovice, pivo a víno. (smích)  Jak je na Moravě známo – dobrá gořalka, dobré pivo. (smích)

Prozradíte nám nějaký váš oblíbený recept, kde jednou z ingrediencí je pivo?

Mám velice oblíbenou recepturu pivní marinády ideální na grilované pokrmy.

A poslední otázka. Kdybyste se měla připodobnit k některému z jarošovských piv, které by to bylo?

Cítím se jako desítka, někdy trochu podceňována, ale jak se říká, nesuď knihu podle obalu.

Zdroj: https://www.idobryden.cz/ | Autor: Pavel PAŠKA | Foto: Jarošovský pivovar  /  Veronika Mandová z Uherského Brodu.


Nejlepší čas strávený se sklenkou piva je samozřejmě - české online casino

Strávit čas s přáteli hraním vzrušující hry!