Místo piva pečou v mžanském pivovaru chleba pro místní
Tak jako k Itálii patří neodmyslitelně špagety a k Francii bagety, tak pivo je základem české kultury. A jelikož se o pivu povídá, že je tekutým chlebem, rozhodli se v mžanském pivovaru dát tomuto spojení rovnítko a pro místní pečou speciální chleba, jehož základem je právě zlatavý mok. Konečný voňavý a křupavý produkt pak denně rozdávají místním.
Za kuropění, kdy i v mrazivých jarních ránech kohouti ještě spí, stojí již Drahuška s Martinou v útrobách kuchyně Pivovaru Lindr ve Mžanech a v zástěrách připravují v dížích voňavou pochoutku. Pod rukama jim však nevzniká základ zlatavého pěnivého moku, ale těsto na chléb, který posléze přes výdejní okénko putuje k rukám místních obyvatel.
„Někdo šije roušky, my děláme to, co umíme nejlépe. Proto jsme se rozhodli péct náš speciální mlátový chleba, který v těchto krušných dobách rozdáváme místním. Pro pečení jsme se rozhodli i proto, že tu nemáme žádný obchod a tak lidé nemusí jezdit pro pečivo do Hradce či Hořic,“ říká šéf a zakladatel pivovaru Miloš Lindr a dodává, že i když nyní pivovar žádné pivo nevaří, stejně musel jednu várku udělat.
Suroviny k výrobě piva využívají k pečení
„Jednou z ingrediencí je totiž mláto, tedy otruby sladu, které zbydou po vaření piva a jsou plne vlákniny a vitamínů. A tak když jsme se minulý týden rozhodli, že pro místní budeme péct chleba, museli jsme jednu várku piva připravit navíc,“ dodává Lindr a mlsně pokukuje po peci, kde za sklem v třepotajícím horkém vzduchu leží první várka mžanského chleba.
Když pak Drahuška s Martinou otevřou dvířka pece, celou místnost zaplní úžasná vůně. Než se však chléb do pece dostane, musí obě holky udělat spoustu práce. „Samotné zadělávání těsta, kde kromě mláta nechybí žitná mouka, sůl, kmín a droždí, trvá asi deset minut. Poté těsto půl hodiny kyne. Další půl hodinu nám trvá vytvarovat bochníky. Ty pak putují do pece, kde se pečou dalších pětatřicet minut,“ říká nad první várkou Drahuška.
Kvasnice jsou velkým nedostatkem
Podle Miloše Lindra však není v dnešní době problém upéct chleba, ale najít na něj suroviny: „Ze začátku byl problém s moukou, ale té nyní máme dostatek. Teď však je velké umění sehnat kvasnice. Ty jsou nedostatkovým zbožím.“ Zatím jich však ve Mžanech mají dost na to, aby denně připravili padesát bochníků chleba. Pro něj si nechodí však jen lidé z Mžan, ale i nedaléké Stračovské Lhoty a Dubu.
„Větší okruh bychom asi nezvládli, ale jsem rád, že alespoň takto můžeme místním trošku pomoci. Ze začátku si pro chleba chodila jen hrstka lidí, ale teď už si na to zvykli a chleba postupně mizí,“ dodává Miloš Lindr s tím, že na oplátku pak místní nosí i suroviny z vlastních zásob – například med či vajíčka. A dokdy si budou moci chodit mžanští pro čerstvý chléb? „Pojedeme do té doby, dokud to bude potřeba. Hlavně, ať to všichni přežijeme ve zdraví,“ přeje si na závěr mžanský pivovarník.
Zdroj: https://hradecky.denik.cz/ | Autor: Petr Vaňous| Foto: Deník / Petr Vaňous
