Spotřeba piva v Česku je nejnižší za posledních 60 let
Roční spotřeba piva na obyvatele u nás v roce 2020 dosáhla 135 litrů, což je zatím nejméně od šedesátých let minulého století. Snížil se celkový výstav, který v meziročním srovnání klesl o 1,5 milionů hektolitrů a dosáhl tak hodnoty 20,1. Za pokles mohou koronavirové restrikce a omezení provozu hospod a restaurací v tuzemsku i v zahraničí.
Přitom ještě v letech 2018 a 2019 se českému pivovarnictví dařilo velmi dobře, produkce stoupala a v roce 2019 činila rekordních 21,6 milionů hektolitrů. „Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně. Krize se promítá do obchodních ztrát, ale i osudů celé řady lidí, kteří pivovarnickou tradici jako národní poklad střeží,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Méně piva se nejen vyrobilo, ale také pochopitelně prodalo v restauracích. Zatímco v roce 2019 se z celkové spotřeby piva v česku v restauracích vypila třetina, o rok později to byla už jen čtvrtina.
Negativní vliv má přitom nejen samotné zavření hospod, ale i restrikce v podobě zkrácené otevírací doby, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, rušení sportovních a kulturních akcí a další omezení. V roce 2020 svou činnost ukončilo přibližně 500 hospod, letos se očekávají další stovky. Přitom prodej v obchodech není schopen ztráty pivovarů vykompenzovat. Poměr prodeje piva dodávaného do restaurací (on-trade) a do obchodů (off-trade) za minulý rok činil 26:74.
„To nejmenší, co může nyní stát udělat je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. Lidé se potřebují setkávat. Navíc epidemiologická situace se zlepšuje a s příchodem jarního počasí bude sdružování lidí narůstat na intenzitě. Otevření zahrádek za přísných hygienických podmínek je rozhodně s ohledem na zdraví obyvatel lepší, než nekontrolovatelné živelné shromažďování,“ komentuje výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.
Nejprodávanějším obalem zůstala klasická pivní lahev (46 % podíl z celkového výstavu), velký pokles je samozřejmě patrný u sudů (25 % podíl z celkového výstavu) a cisteren (2 % podíl z celkového výstavu). Naopak mírný nárůst si připsaly plechovky (15 % podíl z celkového výstavu). PET lahve se udržely na 12 % (podíl z celkového výstavu).
Co do obliby druhů piva, v dlouhodobém horizontu stabilně mírně roste spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° – 12°. Celkově za posledních 10 let vzrostly o více než 16 %. Oproti předchozím letům výrazně stoupla obliba nealkoholických piv a míchaných nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů. Zatímco dříve převládaly jejich alkoholické varianty, dnes dominují ty nealkoholické. Celkový výstav vzrostl o 123 tisíc hektolitrů, tedy o 12 %.
Negativní trendy jsou patrné také na exportu. Ještě v roce 2019 byl nárůst celkové produkce piva tažen zahraniční poptávkou, loni poprvé po 9 letech export poklesl. Vývoz v roce 2020 činil 5 milionů hektolitrů piva, což je o 381 tisíc hektolitrů méně než v předchozím roce.
