Českému sládkovi pivo nic neříkalo, zlom přišel ve škole
Kdekterý mrňous se zvědavostí ochutnává zlatavý mok, aby zjistil, co na tom pivu ti dospělí mají. Ne tak sládek Jaroslav Košťák, který působí v pražském Pivovaru Národní v areálu Voršilského kláštera. Upřímný a vyloženě kladný vztah, jak říká, k němu získal až na pivovarské škole.
„Na škole se chodí na praxe do velkých pivovarů, tam vás k tomu pomaličku dostrkají,“ směje se a vysvětluje, kde mu pivo zachutnalo.
O budoucí profesi svého syna rozhodl tatínek. „Jako velký milovník piva chtěl mít v rodině sládka,“ vzpomínal Košťák v srdci pivovaru, u dvou repasovaných mědí opláštěných varen, které dnes už nejde koupit. Hosté je míjejí cestou na rozlehlou zahrádku. Podle něj největší pivní v centru metropole. U bytelných dřevěných stolů nabízí 240 míst. Z jedné strany starobylý klášter, z druhé Nová scéna Národního divadla.
Pivovar na této adrese funguje od roku 2015. Přestěhoval se z Průhonic. Košťák vylepšil původní recepturu, a tak vznikl Czech Lion.
„Snažím se ho hodně chmelit, to znamená, že je hodně hořké, výrazně plné, má sladové tělo. Je to ryze český ležák,“ odpovídá na otázku Práva, jaké pivo pivovar nabízí.
Dřív se na místě nacházela luxusní restaurace. V části sklepení, kde to teď vypadá jako v chemické laboratoři, bývala za minulého režimu vyhlášená vinárna, kterou navštěvovali herci z Národního divadla. Ti nezřídka zavítají i do pivovaru. Proto salonek v podzemí dostal jméno Divadelní.
„Z žateckého poloraného chmele červeňáku vaříme tři druhy piva, jedenáctku světlou, třináctku polotmavou a speciál,“ vykládá sládek. Roční produkce čítá 1000–1500 hektolitrů.
Na dotaz, kolik toho v práci vypije, odpovídal sládek zřejmě nesčetněkrát. „Jelikož řídím, tak se snažím nepít. Ale někdy se musí sem tam ochutnat, tak se většinou ráno degustuje a odpoledne se řídí. Nedá se nic dělat,“ reaguje s úsměvem. A s kamarády ve volném čase na zlatavý mok zajde?
„Jak jsem od rána do večera v pivovaru, tak radši trávím čas s rodinou,“ hlásí. „U bazénu s proseccem,“ přiznává po chvíli.
Klášterní komplex stojí na místě několika domů, které voršilky koupily v roce 1664. Na vzniku konventu se podílel například i Kilián Ignác Dietzenhofer. Za totality musely řádové sestry klášter opustit, po sametové revoluci 1989 se vrátily. Stále v něm funguje škola, do roku 1933 výhradně dívčí.
Pivo je zřejmě nejstarším alkoholickým nápojem v dějinách lidstva, kvašený nápoj z ječného sladu byl vyráběn v Sumeru v 7. tis. př. n. l. Jednalo se však o piva nechmelená, a to do 3. tis. př. n. l. V Evropě zavedly chmelování piva klášterní pivovary v 11. století.
Znalost výroby se do střední Evropy dostala zřejmě s příchodem Slovanů. První písemnou zmínkou je tzv. Nadační listina pražského kostela na Vyšehradě z roku 1088, která kromě jiného přidělovala kanovníkům vyšehradské kapituly desátek chmele.
Zdroj: https://www.novinky.cz/ | Lucie Fialová, Právo | Foto: archiv J.Košťáka
