Už i Karlín má svůj pivovar, aneb Dva Kohouti jsou venku
Dva kohouti spojují dvě řemesla: pivovarnické a výčepní. V pivovaru v domě U Města Hamburku se v první půli dne vaří Místní ležák, od odpoledne pak berou za kohouty výčepní. Zakladateli pivovaru jsou sládek Adam Matuška a mistr výčepní z Lokálů Lukáš Svoboda, podporovaní lidmi z Ambiente.
Říká se, že sládek pivo vaří, výčepní ho dělá. Oba jsou v Karlíně pod jednou střechou, a pivu tak zaručují nejvyšší možnou kvalitu. Pivovar s výčepem nabízí místa k sezení i stání a venkovní zahrádku ve dvoře. Hosté si pro pivo chodí sami na výčep, objednat si mohou také malé jídlo a otevřeno je do pozdních nočních hodin. Nedílnou součástí atmosféry je hudba v podání různých DJs.
„Nápad vznikl asi před rokem, když Adam Matuška přemýšlel o tom, co s jejich starým rodinným pivovarem. V té době jsme spolu byli v Denveru na American Craft Festivalu a mě napadlo, že by se Adam mohl ozvat Tomáši Karpíškovi,“ vzpomíná Lukáš Svoboda. „Denver zavolal Praze a tím to všechno začalo,“ popisuje Adam začátek.
Matuškovi tak rozřezali původní, již nepoužívaný pivovar v Broumech, převezli ho do Prahy, upravili a znovu sestavili. Ve varně o objemu 10 hl sládek Lukáš Tomsa vaří dvanáctistupňový ležák plzeňského typu. „Základem je český slad a chmel ze Žatce. Pivo má zhruba 4,9 % alkoholu a 40 jednotek hořkosti,“ přibližuje pivo sládek.
Místní ležák doplňuje pivo Matuška z Broum, ale i jiné značky. Pivovar totiž spolupracuje s dalšími minipivovary: „Chceme lidem ukázat, že jakékoli pivo jde mistrně ošetřit a načepovat. Rádi bychom přiváželi i pivo, které nám zachutnalo v zahraničí, a zkusili ho načepovat naším stylem,“ plánuje Lukáš Svoboda.
Za čepování zodpovídá Radek Pelc, který sedm let pracoval v Lokále Dlouhááá. Místní ležák se v Karlíně čepuje samospádem, samozřejmostí je důkladná sanitace, pivně čisté sklo a různé styly čepování. Jedinečné je chlazení – každý typ piva totiž vyžaduje jinou teplotu.
Interiér pivovaru navrhla Tereza Froňková. Dům U Města Hamburku už dobře zná – loni touhle dobou v protějším křídle pracovala na bistru Grils. V případě Dvou kohoutů měla jasno v tom, že hospoda by měla být součástí pivovaru. „Když jsme byli na inspiračních cestách v zahraničí, nejvíc se nám líbilo tam, kde se pivo vařilo, a bylo nám líto, když byla hospoda oddělená,“ vysvětluje.
Do prostoru, kde dřív byla autodílna a prodejna s barvami, Tereza zasahovala minimálně. Jejím nejdůležitějším úkolem bylo dispoziční rozvržení pivovarské technologie a její doplnění o prostor pro hosty. Dřevěné lavice a židle tvoří kontrast ke studeným nerezovým tankům. „Jejich podoba vychází z klasických pivních setů, ale rozhodli jsme se je udělat pořádné. Proto jsou z dubového dřeva, venkovní lavice jsou vyrobené z původních střešních trámů domu,“ dodává architektka.
Součástí interiéru je ilustrace od Jakuba Matušky aka Maskera, který je bratrem sládka Adama. Za pozornost stojí betonový výčep s výčepní hlavu navrženou studiem Olgoj Chorchoj. Tito designéři zároveň vytvořili i návrh světelného kříže umístěného vedle kotle.
Logo pro Dva kohouty navrhli ve Studiu Najbrt. Název i barevné provedení znázorňuje propojení dvou světů – červená barva symbolizuje var při výrobě piva, modrá zase chlazení při jeho čepování. Z loga vychází i barevnost uniforem od Kristiny Netíkové. Výčepní mají modré kožené zástěry, sládek nosí červenou. Červenomodrá trička, nášivky a čepice budou v pivovaru i ke koupi.
Kdo je kdo?
Adam Matuška
Původně se chtěl živit jako baseballista, ale nakonec se potatil. Jeho otec Martin Matuška totiž odjakživa pracoval v pivovarnictví, a když rozjížděl vlastní pivovar v Broumech, Adam stál po jeho boku. Společně s celou rodinou vybudovali jeden z nejpopulárnějších minipivovarů v zemi. Adam si umí prosadit svůj názor, má rád společnost a dokáže ji bavit. Letos se mu narodila dcera Ella.
Lukáš Svoboda
Z Frenštátu pod Radhoštěm přijel do Prahy žlutým autobusem, našel si práci za výčepem a už u něj zůstal. Díky Lukášovi má Ambiente skvělé pivo. Když o sobě vypráví, historka stíhá historku, divoká léta úspěchy a pod tím vším je cítit obrovský zápal, píle, široké srdce a zázemí velké a vřelé moravské rodiny. Rád se opaluje, vždycky je dobře naložený, jezdí downhill na horských kolech a ráno brzy vstává.
Lukáš Tomsa
Pivo vaří už od třinácti let. Hrál totiž s Adamem Matuškou baseball a společně si chodili přivydělávat do strahovského pivovaru, kde pracoval Adamův táta. Přestože Lukáš vystudoval mezinárodní vztahy, u vaření piva zůstal – po škole a ročním pobytu na Novém Zélandu nastoupil do pivovaru Matuška a dres nikdy nezměnil. Je introvert, potrpí si na pořádek, procestoval kus světa. Ve volném čase jezdí na horském kole, sjíždí divokou vodu a leze po skalách.
Radek Pelc
K pivu ho to táhlo vždycky, a tak není divu, že hned už během školy nastoupil na brigádu do Lokálu. V Dlouhééé pracoval sedm let – jako číšník, výčepní i manažer. Za výčepem ho bavilo vychytávat hladinky, aby byla jedna jako druhá, s krémovou pěnou bez bublinek. Ve volném čase rád vaří – na otázku co odpovídá „kuchyňský freestyle“. Nejradši má plzeňské pivo a Raptora od Matušky, ale tuší, že se to brzy může změnit…
