Někteří zákazníci, kteří si nechávají vyrábět privátní značky, rovnou přiznávají, že jde ve skutečnosti o běžnou produkci pivovaru. “Je to jejich standardní pivo,” říká spolumajitel jihlavského velkoobchodu s potravinami Aleš Vrtal o “svém” pivu Vrták. “Ročně prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů. Všichni vědí, odkud pivo je, ale ve smlouvě s pivovarem máme, že to nemůžeme říkat,” dodává. Podle informací Ekonomu se Vrták, který se prodává ve 30- a 50litrových sudech, vaří v pivovaru Havlíčkův Brod.
Nekorunovaný král pražského piva, velkoobchodník Zdeněk Krupička, naopak tvrdí, že jeho pivo se vaří podle speciální receptury.
Krupičkova firma Pivoobchod, sídlící na žižkovském nákladovém nádraží, ročně prodá kolem 50 tisíc hektolitrů piva různých značek, což je více než řada středně velkých pivovarů. Před rokem a půl rozšířil Krupička svůj sortiment o světlé výčepní pivo Žižkovák. Ročně ho prodá kolem tisíce hektolitrů, ale svůj obchodní model dotáhl ještě dál: pražským hospodám nabízí, aby si pivo pojmenovaly samy. “S názvem Žižkovák pracujeme na Žižkově, jinde by to nefungovalo,” vysvětluje. “Hospodám pomůžeme s marketingem,” říká. Podle Krupičky zájem o jeho pivo roste, protože hospodští hledají způsob, jak se odlišit od konkurence.
Úspěch výčepního piva jej před půl rokem přiměl rozšířit o nabídku točeného ležáku Žižkovák. Ten se vaří v pivovaru Kácov. Slabší výčepní Žižkovák je z jihlavského pivovaru.
Specialisté na privátní značky
K pivovarům, které se specializují na produkci privátních značek, patří i Chotěboř. Vaří se tam například spodně kvašené ležáky a polotmavé pivo pražského Zemského pivovaru. Ten je jedním z takzvaných létajících minipivovarů, které nemají vlastní výrobní zařízení a svá piva vaří jinde; obvykle si na určitou dobu pronajmou výrobní kapacity jiného pivovaru. V Chotěboři se vaří také Kostecké pivo pro restauraci Drak na hradě Kost, Telčské pivo pro létající Telčský pivovar, pivo Karlštejn a některé další značky. “Tyto pivovary si nechávají vařit piva podle dodané receptury, na vaření si dodávají i své suroviny. I u nás je několikrát do roka vaříme, ale jsme smluvně zavázáni, že informace pro koho, jak a jaké množství piva vyrábíme, nikomu poskytovat nebudeme,” říká sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba.
Jak již bylo řečeno, privátním značkám se hojně věnuje skupina Lobkowicz. V Jihlavě se podle dostupných informací vaří například Hamernická jedenáctka, kterou čepují v jihočeské restauraci Hamr Dívčí kámen, nebo značka Malastrana. Ta patří firmě Interpivo Czech, kterou vlastní dva Italové a pivo vozí do své původní vlasti. Další firmou, jež exportuje české pivo pod privátními značkami, je Zanoza, jejímž majitelem je Denis Morozov z Ruska. Z Čech do jeho vlasti putují piva s názvy Zlatopražské, Stammgast, Templářské tajemné pivo a Čertovka. Majitel ale o svém podnikání mluvit nechce. “Čím méně se o nás ví, tím lépe,” odepsal Morozov na dotazy týdeníku Ekonom.
Pivovary Lobkowicz rovněž dodávají privátní značky obchodním řetězcům. “Pivovar Vysoký Chlumec z této skupiny vaří pro německý řetězec Norma. Tato výroba tvoří kolem 60 procent jeho produkce,” říká zdroj týdeníku Ekonom obeznámený s obchodní strategií firmy, který si nepřál zveřejnit jméno. Tomuto byznysu se podle něj věnují hlavně pivovary, které mají potíže s prodejem svých vlastních značek. “Protivín vařil hodně značku Argus pro Lidl, ročně kolem 220 tisíc hektolitrů. Postupně se to přesouvá do Jihlavy, protože v Protivíně se vaří prémiová značka Lobkowicz a firma se snaží tento pivovar očistit od privátních značek,” popisuje zdroj Ekonomu.
