České pivo hořkne. Pivovary se předhání, kdo nabídne vyšší stupeň IBU, chutě se mění
Pivovar Radegast nabízí od minulého měsíce svým zákazníkům novinku – pivo s vůbec nejvyšší hořkostí, jaké kdy během své padesátileté existence uvařil. Nový produkt označuje za pivní revoluci. Pozadu nezůstal ani konkurenční Budějovický Budvar, jenž na trh uvedl ležák Budvar 33, který taktéž vyčnívá svou hořkostí. Podle Budvaru i Radegastu je u Čechů už několik let zájem právě o piva takové chuti.
“Je pravda, že čeští konzumenti piva v posledních letech obecně preferují piva s vyšší hořkostí. I proto má hořký ležák v našem širokém portfoliu své důležité místo,” uvedl pro Aktuálně.cz generální ředitel Budvaru Petr Dvořák.
Budvar 33 je k dostání v čepované verzi ve vybraných hospodách v Česku už od loňského roku. Po kladném ohlasu od zákazníků ho pivovar od tohoto jara prodává i v lahvích a plechovkách.
Číslice 33 v názvu nového ležáku značí stupeň hořkosti piva, která se měří v jednotkách IBU (z anglického originálu International Bittering Unit). Jedna IBU jednotka se rovná jednomu miligramu takzvaných iso-alfa hořkých kyselin na litr piva. Hořkost Budvaru 33 dosahuje například jen o několik méně stupňů než ležák konkurenčního pivovaru Pilsner Urquell (38 IBU). IBU je původem americká jednotka, v Evropě se můžeme setkat i s jednotkou EBU (European Bittering Unit), která se stanovuje sice odlišně, avšak výsledné hodnoty se od IBU v realitě příliš neliší.
“Ohlasy máme jen pozitivní. Díky hořkému chuťovému profilu nového ležáku jsme zaujali i zaryté ‘nepijáky’ Budvaru,” doplnil Dvořák.
Poptávku Čechů po hořkých pivech potvrzuje i Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, který patří pod Plzeňský prazdroj. “V posledních letech je mezi spotřebiteli a milovníky piv velký zájem o piva s vysokou hořkostí,” přikyvuje Kaňák.
Radegast nové výčepní pivo nejprve v průběhu loňského roku testoval v obchodech Globus a COOP Beskydy. “Prodejní výsledky nám potvrdily správný směr, kterým jsme se touto novinkou vydali. V případě řetězce Globus se jednalo o nejlepší inovaci loňského roku. Rovněž reakce spotřebitelů byly nad očekávání, což dokazují i reakce lidí na sociálních sítích,” vysvětlil manažer značky Radegast Marek Grabovský, proč teď nošovický pivovar novinku uvedl celoplošně do dalších obchodních řetězců.
Radegast Ratar je tak od května dostupný ve skleněných lahvích a plechovkách. Od července se objeví na čepu v několika stovkách hospod.
Trh proměnily i minipivovary
Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně sehrály v oblibě piv s hořkou chutí významnou roli také minipivovary.
“Před časem velké pivovary myšlenku hořkého piva opouštěly, částečně pod ekonomickým tlakem. Vzhledem k nástupu minipivovarů a jejich opravdu hořkých piv to ale přehodnotily. Myšlenku hořkého piva vzaly za svou, což je pro zákazníka určitě dobře, protože pivo opravdu má být hořké. Minipivovary tento trend příznivě ovlivnily,” je přesvědčený Šuráň.
Minipivovary v tuzemsku dlouhodobě zažívají boom a řada z nich sází na svrchně kvašená piva typu “ale”, která do Česka přišla především z anglosaských zemí a pro něž je často příznačná hořká chuť mísící se s ovocnou. Zatímco české ležáky mají kolem 30 jednotek hořkosti, IPA (Indian Pale Ale, jeden z druhů “ale”) většinou dosahuje přibližně dvojnásobného množství.
Vliv menších pivovarů na popularitu zlatavého moku s vyšší hořkostí připouští i sládek plzeňského minipivovaru Raven Filip Miller. Podnik, který spoluvlastní, vaří například pivo Gunslinger, nápoj s hodnotou IBU 80. Jedná se o “ipu”, kterých minipivovar vyrábí hned několik desítek druhů.
“To, že lidé od piva očekávají trochu více než úplný standard, možná může být vlivem minipivovarů. Lidé zkrátka žádají zajímavější piva,” domnívá se Miller a dodává, že zatímco u dobře vařeného, čistého ležáku je hlavní cíl pitelnost, u piva typu IPA a podobných jde kromě toho také o zážitek.
A liší se také chuť. “Chuťový dojem u ‘ip’ a ležáků je trochu jiný. IPA má v sobě mnohem více chmelu na studeno, což znamená, že je vyšší aroma. Aroma pak způsobuje to, že hořkost není tolik znát. Hlavně zpočátku je cítit ovocná chuť a až koncem i hořkost. Naopak u ležáků je hořkost cítit dost rychle po napití,” dodal Miller.
Vyšší nároky českých pivařů vnímá i Grabovský. Podle něj vyžadují například vyšší stupňovitost, plnější chuť nebo vyšší hořkost či lepší pitelnost. Grabovský ale vyloučil, že by Radegast nový druh piva představil částečně pod vlivem současných pivních trendů. Podle něj jde o pokračování tradice nošovického pivovaru, který letos slaví padesát let od založení.
“Piva Radegast se již od uvaření první várky v roce 1970 vyznačují charakteristickou hořkostí, kterou jim vdechl první sládek pivovaru Jaromír Franzl. V sedmdesátých letech byla v ostravském regionu typická spíše sladší piva, Radegast ale šel proti zvyklostem a zaujal v regionu ‘revolučním’ chuťovým profilem piva, který byl výrazně hořčejší, než bylo zvykem,” doplnil Grabovský.
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/ | Autor: Adéla Očenášková
