Uherskobrodské pivo začala vařit Černá Hora, budoucnost areálu je nejasná

Hlavní budovu zdobí z dálky viditelný portrét Františka Bedřicha Janáčka, který připomíná, že pivovar patří k tomuto městu už od roku 1894 a ještě před osmi lety nesl jeho jméno.

Tradice pivovarnictví je ale v Uherském Brodě podle historických pramenů mnohem delší a sahá až do roku 1614, kdy si měšťané postavili první pivovar a nahradili jím právovárečné domy.

V posledních týdnech se ale práce v historickém areálu u frekventovaného kruhového objezdu zastavily. Prodejna piva je zákazníkům k dispozici, další budovy ale zůstávají zavřené.

„Nemáme žádné oficiální informace z firmy. Pouze z doslechu vím, že pivo už se v Brodě nevaří, jen se sem distribuuje z Černé Hory. Také se údajně hledá nájemce prostor, který by ve výrobě piva pokračoval,“ naznačil starosta města Ferdinand Kubáník. „My bychom byli pochopitelně rádi, místní lidé jsou patrioti,“ poukázal.

Firma situaci nekomentuje

Majitel pivovaru, firma Pivovary Lobkowicz Group, na dotazy MF DNES neodpověděla. Z předchozího vyjádření pouze vyplývá, že celá skupina, do které patří celkem sedm pivovarů po celé republice a kterou vlastní čínská společnost Citic Europe Holdings, bojuje s následky koronavirové krize.

„Stejně jako další firmy v tomto odvětví, tak i pivovary ze skupiny Lobkowicz zaznamenaly propad v prodeji sudového piva na českém i zahraničním trhu. Situaci jsme řešili operativně a snažili se dopady minimalizovat,“ sdělila Martina Husková, marketingová manažerka společnosti.

Podle obyvatel města nechodí větší část z několika desítek zaměstnanců do práce a ve firmě pracuje pouze obchodní oddělení, které zajišťuje zboží do prodejen a hospod.

Místní pivo značky Prémium, Patriot a Perun se točí v několika restauracích po celém regionu. První dvě značky měly v minulých letech úspěch v soutěžích kvality, jako je Cena českých sládků nebo Pivo České republiky. U štamgastů byly také hodně žádané. Obliba ale pomalu klesala.

Pivovary Lobkowicz Group zatím stále provozují restauraci v Domě kultury v centru města. Smlouva s radnicí o nájmu prostor je dlouhodobá.

„Dlouho jsme provozovatele hledali a byli jsme rádi, že jsme se nakonec domluvili s majiteli místního pivovaru a podpořili tak tradici pivovarnictví s vlastní hospodou,“ vysvětlil Kubáník.

Dohoda se naopak nepodařila v případě požadavku na otevření parku v areálu pivovaru pro veřejnost. Radnice o to žádala bez úspěchu. Park se tak obyvatelům otevíral pouze jednou ročně na konci léta při tradičních slavnostech.

Kraj zamořený pitím pálenky

Areál pochází z doby majitele Františka Bedřicha Janáčka, kdy vaření uherskobrodského piva zaznamenalo největší úspěch. Janáček přišel do města už coby zkušený sládek, který se učil v pivovaře ve Zlíně, Napajedlích i v první a největší výrobně v Německu, v berlínském Brauereigesellschaft.

Po těžké nemoci se v roce 1883 vrátil a pronajal si malý panský pivovar v Uherském Brodě, který vlastnila rodina Kauniců.

„Bylo to v kraji, který byl přímo zamořen pitím pálenky a kořalky. Pivo tu pil málokdo. Byla to odvaha, vytlačit letitý zvyk pití ‚gořale‘ a nahradit jej jiskřícím darem úrodných polí – pivem,“ připomíná radnice v historických materiálech.

Janáček měl ale zkušenosti i odvahu, a když se pak nepohodl s majiteli, rozhodl se, že si postaví vlastní pivovar. Začal v roce 1894 a skončil o rok později. Navrhnout si ho nechal od známého uherskohradišťského stavitele Josefa Schaniaka.

Vařil tak dobře, že už před první světovou válkou vyvážel část produkce do jihovýchodní Evropy. Za rok vyrobil 17 tisíc hektolitrů piva.

„V období mezi dvěma válkami patřil uherskobrodský pivovar mezi nejmodernější závody ve střední Evropě,“ připomínají současní majitelé na webových stránkách.

Patřil mezi nejmodernější pivovary ve střední Evropě

V roce 1914 se stal společníkem zakladatele jeho syn Jaromír, který pak pivovar vedl až do znárodnění v roce 1948 a svůj vztah k rodnému městu nezapřel.

Za války podporoval národní odboj, pomáhal rodinám, po válce zase finančně přispíval Sokolské jednotě a kulturním spolkům.

„Oba, otec i syn, byli uherskobrodští patrioti. František se hodně angažoval třeba při založení městské spořitelny, byl to národovec. Jaromír byl zase místním mecenášem. Oba významně přispěli k rozvoji města,“ poukázal historik Radek Tomeček z brodského Muzea Jana Amose Komenského.

Ve třicátých letech, ještě před válkou, Jaromír Janáček celý pivovar výrazně zmodernizoval a přestavěl. Podle dochovaných dokumentů vařil asi 50 tisíc hektolitrů ročně. Jen pro srovnání, zhruba devadesát let poté, v roce 2008, prodal tehdejší Pivovar Janáček českým a zahraničním zákazníkům 74 tisíc hektolitrů piva.

Jaromír Janáček byl po znárodnění správcem pivovaru až do roku 1951, kdy ve věku 57 let zemřel.

V období mezi dvěma válkami patřil uherskobrodský pivovar mezi nejmodernější závody ve střední Evropě.