Do posledního detailu. Minipivovar Proud má progresivní vizuál a sídlo v bývalé elektrárně, jejíž rekonstrukce se ujali známí architekti

Na jaře loňského roku oslovili zástupci Plzeňského Prazdroje organizaci CZECHDESIGN s cílem vytipovat vhodné designéry, kteří by vytvořili vizuální identitu k jejich nejnovějšímu projektu – řemeslnému a experimentálnímu pivovaru Proud. Na základě této rešerše bylo Prazdrojem následně uspořádáno výběrové řízení, z něhož vítězně vyšel návrh studia Artbureau. Jaké jsou principy vizuální identity pivovaru, který začne fungovat ve druhé polovině letošního roku?

Nový minipivovar se zaměří na experimentování s pivními styly, surovinami i technologickými postupy, zároveň by se měl stát místem setkávání s českými i zahraničními sládky, akademiky, pivními experty i milovníky pivních speciálů.

Za místo pro realizaci tohoto záměru byla příhodně vybrána kolébka českého ležáku a sídlo společnosti – město Plzeň. V areálu Prazdroje se nacházelo hned několik budov, které ztratily svůj původní účel a hledaly nové využití. Jednou z nich byla i budova bývalé elektrárny z roku 1905 se secesními prvky pro industriální architekturu tohoto typu neobvyklými, jejíž rekonstrukce se ujal architektonický atelier Mimosa architekti.

„Měřítko objektu a prostoru ponouká k sebevědomým krokům – ať už je jimi samotné vytvoření pivovaru uvažované velikosti v sousedství Plzeňského Prazdroje, pojetí prostoru jednoduchými velkorysými gesty nebo vytvoření tak trochu jiné řady piv. Navrhované architektonické řešení zachovává hodnotné prvky stávajícího objektu, navrací původní principy téměř zaniklé předchozími přestavbami a současně vytváří jasně čitelnou novou vrstvu. Záměr zachovat étos výrobního objektu se propisuje do jednoduchých materiálových i formálních řešení,“ přibližuje Petr Moráček z ateliéru Mimosa.

„Celá rekonstrukce je rozfázována do etap, které jsou zároveň závislé na dalších investicích a tedy odvislé od toho, jak se bude pivovaru na trhu dařit. Vizualizace zatím neodrážejí podobu, ve které se pivovar bude v druhé polovině roku otevírat, ale spíše koncept finálního stavu,“ dodává Michal Škoda, který má celý projekt na starost.

Budova stojí u soutoku Mže a Radbuzy, na místě kde vzniká Berounka. Od toho byl již krůček ke jménu Proud. „Toto jméno spojuje jak polohu pivovaru, tak dřívější využití budovy, navíc je v něm pohyb, nějaké směřování, ale také zaměření se na něco (proud myšlenek, hlavní proud, nový proud…). Pokud se na jméno podíváme z pohledu angličtiny, máme zde hrdost – hrdost na původ, zkušenosti…,“ upřesňuje Michal Škoda.

„I z důvodu existence Pivovaru Volt bychom chtěli akcentovat spíše to směřování, spojitost s řekou, nicméně se nebráníme ani odkazům na elektrický proud,“ dále rozvádí Škoda zadání pro designéry.

Nová vizuální identita měla vycházet ze tří základních hodnot – spolupráce, experimentování a hravosti. Samotné logo mělo být mladé, moderní, progresivní, ale zároveň přátelské a vřelé. Samozřejmě správná vizuální identita nekončí pouze u loga, to se zde nenásilně propisuje do celého vizuálu a zároveň slouží jako jednotící prvek.

„Stavba domu obvykle začíná první cihlou. My jsme začali vlnkou. Úkol zněl jasně… spolupráce, experiment, hravost,“ přibližuje základ svého návrhu Jakub Wdowka z Artbureau.

„Zhruba jednou za sto let vznikne značka, která je čitelná i vzhůru nohama,“ dodává s nadsázkou Jakub Wdowka. Po otočení se z vlnky v řece stává obláček dýmu stoupajícího z pivovarského komínu. Zároveň vlnka, zvaná „tilda“, je také symbolem pro střídavý proud a prostředkem pro komunikaci celé jedné produktové řady (kolaborační speciály).

Jak správně skladovat a v čem podávat napoví symboly na etiketě. Logo lze šikovně využít i jako indikátor spodního a svrchního kvašení.

Na závěr nezbývá než si přát jen víc takových Proudů (a propojení světa Škodů a světa Wdowků), a to nejen ve světě zlatavého moku.