„Naše pivo je pro všechny. To je hlavní myšlenka Axiomu,“ objasnil v rozhovoru obchodní manažer pivovaru Axiom Brewery Adam Kiss

Jsou minipivovary, které si svoje místo na slunci vybojují po dlouhé době. Prostějovský Axiom je pravým opakem. Mezinárodní investorský projekt vsadil na moderní technologii, marketing a neváhal oslovit velmi zkušeného sládka Nora Kjetila Jikuna. Po prohlídce nové účelně vybavené haly jsme zasedli v kanceláři, jejíž prosklená stěna umožňuje pozorovat dění mezi varnou a tanky. K rozhovoru zasedl s námi obchodní manažer pivovaru Adam Kiss.

Váš pivovar se rozběhl v době velkého boomu minipivovarů. Přesto se velmi rychle dokázal prosadit a zaujmout. Jak jste přišli na myšlenku přijít s pivovarem?

Byla to myšlenka pěti majitelů, dvou Čechů a tří Rusů, kteří už měli zkušenosti s vlastními pivovary nebo se stavěním cizích pivovarů. Dali se dohromady, řekli si, že by nebylo špatné postavit si něco vlastního společnými silami a tím vznikl Axiom. Tady v Prostějově hned naproti firmy Mini Brewery System, která se živí tím, že dělá technologie pro pivovarnictví a když je to tak parádně přes ulici, tak proč to nepostavit přímo tady.

Takže to byl ten hlavní důvod, proč jste v Prostějově?

Myslím, že to byl ten hlavní důvod. Jsme hned vedle dálnice, což je vždycky výhodou z logistických důvodů a tím, že nejsme v centru Prahy, tak máme i nižší náklady.

Definovali jste si cíle, kterých chcete dosáhnout? A oslovit nějaký konkrétní segment trhu?

Hlavní myšlenkou Axiomu od počátku bylo to, že je naše pivo pro všechny. Tím se vlastně dá vysvětlit i naše logo s výrazným trojúhelníkem, které má znázorňovat střechu. Střechu nad hlavou, a protože si domov zaslouží všichni, tak je to domov pro všechny. Reflektuje se to i v našich etiketách, na kterých jsou zobrazeny hlavy s myšlenkami lidí, o čem asi přemýšlí, když pijí naše pivo a hlavně kdo to pivo pije. Máme etiketu s horolezcem (Tenzing), s lovcem (Tacticool), se šuhajem z Moravy (Moravian Meadow), s královnou Anglie (Queen Vaccine), chceme zkrátka udělat pivo pro každého a to je hlavní myšlenka Axiomu.

Věříte, že i v tak ostře vyhraněné ležákové zemi se mohou vaše piva z té pestré palety pivních druhů prosadit?

Jsme tady všichni těžcí realisti. Myslíme si, že ano, ale bude to nějakou dobu trvat. Je to tak, že nastolené tradice trvají dlouho. A u nás mají proč. Česká pivní kultura je krásná, ležáky jsou geniální pitivo, ale my chceme trošku doplnit toho koření, aby pivo bylo zajímavější, pestřejší a o tom craftová kultura je. Myslím si, že s každým rokem tady nabývá příznivců a lidí co to mají rádi a my všichni tady jsme toho jasným příkladem. Myslím, že to bude do budoucna mnohem lepší a lepší.

Vy ležáky také vaříte. Proč si myslíš, že se u nás, ale i ve světě tak prosazují víc než jiné pivní druhy?

Ono je to asi zakořeněno v kultuře a tradici a historii celého našeho českého národa. Za prvé jsme strašně blízko k Německu, kde mají taky bohatou pivní kulturu, co se týče ležáků a jejich weissbeeru. V českých končinách se tak rozvíjelo vaření ležáku odedávna a navíc dosáhlo téměř legendární pověsti i kvality. A co si pamatuji, tak sám jsem první craftové pivo ochutnal až v osmnáctém roku života…

To jsi na tom ještě dobře… (smích)

Tím to zkrátka bude. My si to tady držíme, jsme na to pyšní a máme proč. Naše pivo je skvělé. Ale je fajn vyzkoušet i něco nového, a proto jsem se toho tak strašně rychle chytil. Moje úplně první craftové pivo bylo goséčko, což je kyselý styl právě ne pro všechny nováčky vhodný, ale mě nadchlo, že pivo může být i jinačí a začal jsem dál pátrat. A dostal se sem.

Váš hlavní sládek Kjetil Jikiun je Nor s bohatou profesní historií od pilota po vinaře. Jak jste se seznámili a zatáhli ho do projektu Axiomu?

To je právě tím, že naše vedení dlouho dělá v pivu. Kjetil je člověk, který když zrovna není corona, tak je schopný být na několika festivalech týdně, takže ho v podstatě není možné nepotkat. A to si myslím, že byl hlavní důvod, proč si ho naše vedení všimlo. Je to úžasný pivovarník, sládek nevídaných rozměrů a my všichni k němu máme brutální respekt. Jeho piva bylo to, proč si ho vedení všimlo. A uchovali si ho v paměti tak dlouho, než se podařilo realizovat projekt tady v České republice, a nakonec ho i zkontaktovat a přes velké úsilí ho sem i dostat.

Jak často přijíždí v normálních časech a jaký je jeho podíl na recepturách vašich piv?

Je vlastně hlavní autor, ale Kjetil je parádní týpek v tom, že je strašně otevřený, a hlavně se nebojí experimentů a odbočení z nastavené cesty. I naši sládci s ním mají parádní vztah, on se nebojí jejich myšlenek. Jeho role je brewmaster, hlavní sládek. Když někdo napíše svou recepturu, tak se posílá Kjetilovi, ne aby to schválil, on tomu říká, že dává komentář. Ohodnotí to, řekne, co si myslí, že by se třeba dalo zlepšit. Žádná receptura pro něho není špatná, on to vždycky dokáže dotáhnout tak, aby to fungovalo. Kjetil sem jezdíval jednou nebo dvakrát do měsíce, jak bylo třeba. Než přišla corona jsme měli ještě jednoho velmi zkušeného sládka z craftové scény – Nikiforos, původem Řek, vystudoval biochemii a má vlastní projekt v Řecku Satyr Brews, také skvost mezi skvosty a ten byl pravou rukou Kjetila. Těžké várky, kdy se dělaly barleywine, russian imperial stout nebo belgické styly, tak Kjetil přijel, ale když se vařily APA nebo NEIPA a tak podobně, tak v tom Nikimu věřil a vždycky jsme pochodili dobře.

V roce 2019 jste získali na Ratebeer cenu jako nejlepší český nový pivovar, kterou jste navíc o rok později obhájili. Jak moc si ceníte takového úspěchu? A jaký máte vůbec vztah k soutěžení a pivním soutěžím?

Ceníme hrozně moc. Není nic lepšího než po těch desítkách hodin práce denně, když do toho vložíte úsilí a energii, tak poté vidíte výsledky. Nám i ty dva roky tady připadají jako patnáct let. Odvedli jsme kus práce. Ocenění nás strašně potěšilo a dvakrát v řadě, tak to nás potěšilo ještě víc. A co se týká hodnocení, žebříčků a tak dále, tak to bereme jako takovou zpětnou vazbu. Víme, že všem nemůže chutnat všechno. Díky nim víme, jak to chutná širokému publiku a zároveň si vážíme názoru jednotlivců. Na konci to bude vždycky právě ten jednotlivec, který to pivo bude chutnat mnohdy bez ovlivnění jiných názorů. V rámci toho experimentátorství, je to právě o tom jednom člověku, který si musí najít cestu, a to je na tom pěkné.

Vzhledem k obrovské pestrosti a záběru pivních stylů, kterým se věnujete a nebojíte se v nich i experimentovat, předpokládám že nejste vyznavači zákona o čistotě piva Reinheitsgebot. Je to tak?

Je to tak. Když jsme začínali v roce 2019, byli jsme nový pivovar a nikdo nás ještě neznal, náš cíl bylo najít se v craftovém světě, ale zároveň cestu začít tak, abychom ukázali že známe tradice a že je umíme následovat a rozvíjet. Že jsme prošli těmi začátky, a když budeme pokračovat dál, tak budeme vědět co děláme. Právě proto naše první řada osm, deset, možná patnáct piv byly tradiční styly – IPA, porter, imperiální stout, samozřejmě tam byl ležák, pale ale.  A potom se už dostáváme k tomu narušování zákona o čistotě piva – piva s ovocem, kořením, laktózou, arašídovým máslem… Nepotkal jsem člověka z řad fanoušků craft beeru, co by byl proti tomu.

Máte své bary v Brně, v Moskvě, za Moskvou, v Petrohradu, chystáte další v Olomouci. Máte ambici vytvořit větší síť vlastních podniků v Evropě nebo na světě?

Rozhodně. Vycházíme opět z té naší základní myšlenky, že Axiom je pro všechny. Chceme otvírat dál. Byla velká debata, jestli otevřeme dřív podnik v Praze nebo ve Vídni a zatím stále ještě nejsme rozhodnuti, takže v mezičase otevíráme v Olomouci. Rozhodně se snad dočkají všichni. Je to něco, do čeho se chceme pouštět.

Na Silvestra 2019 jste prorocky na FB uvedli, že příští rok bude jízda. Ale to jste asi mysleli jinak, než to dopadlo?

Krapet.

Jak se tahle šílená doba dotkla vás jako pivovaru, který fungoval v normálních časech poměrně krátkou dobu?

Tím, že (pivovar) fungoval krátkou dobu, tak se nás to dotklo sice razantně, ale ne až tak jako stálých favoritů českého pivního trhu. Umím si představit co to znamenalo pro ně. Pro nás to znamenalo posun celkové produkce, poměr mezi sudy, plechovkami a lahvemi býval padesát na padesát. Teď je to snad osmdesát na dvacet. Přece jen jsme mladý pivovar, v českých končinách ještě nejsme známí pro všechny. Právě proto nás to žene do zahraničí, aby pivo tady nestálo, našlo se odbytiště a naštěstí se nám to daří. Jsme tady parta mladých lidí, všichni mluvíme dvěma až třemi jazyky, a to nám hraje do karet. Našli jsme v začátcích distributora v Maďarsku a jak už jsme jednou byli v zahraničí a naučili se, jak se dělají exporty, jak se pracuje se spotřební daní, tak potom už to šlo jako lavina. Teď už jsme ve většině států Evropy.

V téhle zvláštní době jste vloni uvařili a darovali zdravotníkům v prostějovské nemocnici 1000 lahví piva. Co vede pivovar, který je sám postižený touto podivnou dobou, k takovému kroku?

Chtěli jsme se zdravotníkům a vůbec celému personálu nemocnice odvděčit. V nejistých začátcích světové pandemie stáli tito lidé v první linii a to chce dávku odvahy, což nás inspirovalo a chtěli jsme tyto lidi ocenit.

Co nového chystáte? A je důležité přinášet novinky a experimentovat nebo mít základní řadu piv, která se opakují?

V začátcích byl plán jet stálý sortiment a k tomu experimenty. Ale prodej není pravidelný. Jsou měsíce, kdy se příliš nehýbe a měsíce, kdy zase prodáme celý sklad a nevíme co vařit první. Kvůli tomu máme várky trošku chaotičtější. To ale neznamená, že nectíme naše základní pravidlo, že máme nějakých osm stálých piv a k tomu děláme experimenty. Člověk až po nějaké době pozná, jak se které pivo osvědčilo, co tomu říká veřejnost, jak to chutná jednotlivcům. Takže i ten náš stálý sortiment se mění. Víme, že některá piva už vařit nebudeme. Zároveň do toho ale hodně zasahuje naše zkušenost se zahraničím, protože tam mají rádi, když se piva opakují. Ať už je to kvůli tomu, že jim to chutná, že je těžké vybudovat značku a dlouho to trvá, tak i kvůli tomu, že v některých zemích je značky nutné registrovat. Je to drahé papírování.

Piješ piva z jiných pivovarů? A zaujala tě nějaká v poslední době? Čemu dáváš osobně přednost?

Stoprocentně. Osobně dávám přednost všemu novému, co najdu. Do pivoték se pouštím jednou až dvakrát měsíčně, protože na více cest nemám dost velkou ledničku. A vždycky zkouším cokoliv, co najdu a jsem do toho naprostý blázen. Vždycky jsem rád, když se můžu s Axiomem zajet podívat na nějaký festival. Přece jenom z těch končin, odkud pocházím, tam pivoték moc není.

To jsou jaké končiny?

Kopřivnice. Řemeslného piva je tam poskrovnu, ale postupně se to mění, teď už tam máme i jeden bar, který se dá nazvat craftový. Vždycky jsem byl pro to, zkoušet nové věci, není to tak že bych vyloženě vybíral mezi pivovary. Samozřejmě že mám své favority, ale jsem mnohem šťastnější, když můžu vyzkoušet všechno.

Takže je to inspirace?

Je to inspirace a zároveň mě to strašně baví.

Proč bychom měli pít právě Vaše pivo?

Protože je pro všechny (smích). Z osobního pohledu mám rád diverzitu, možnost širokého výběru. A Axiom je nyní jedna z dalších možností.  Druhá věc, proč naše pivo pít, tak proto, že do toho dáváme srdíčko, snažíme se, aby to bylo dobré. Je super číst komentáře lidí, že jim naše pivo zachutnalo. A to je proč to děláme. A jestli toto není dostatečný důvod proč Axiom vyzkoušet, tak třeba proto, že máme zahraničního sládka, že pivovar je z Prostějova, že naše je logo je trojúhelník – každý důvod proč nás vyzkoušet, je dobrý důvod.

Ptal se Milan Plch
Pivovaři.cz