Třetina minipivovarů v ohrožení, spoléhá se na inovace
Teploty se drží kolem bodu mrazu. A pomyslné rampouchy rostou i na hospodských výčepech. Polovinu minulého roku byly restaurace buď zavřené, nebo fungovaly ve výrazně omezeném režimu. A na brzké otevření to nevypadá ani nyní.
Loni se kvůli tomu uvařilo až o desetinu piva méně než v předchozích letech, u minipivovarů klesl roční výstav dokonce o třetinu. Jednotlivé pivovary tak přišly o jednotky až stovky milionů korun. Vládní podporu ale většina z nich nezískala.
„V obtížné situaci jsou všichni, kteří jsou závislí na prodeji čepovaného piva, u středních pivovarů a minipivovarů často tvoří i přes 80 procent prodejů,“ popisuje výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Na pomoc z vládního programu Agri Covid přitom dosáhlo jen čtyři procenta výrobců. A problematické jsou i další programy.
„Kurzarbeit Antivirus je spíše pomoc pro zaměstnance než pro majitele. Covid Nájemné I a II uhradil asi 30 procent nákladů na nájem a navíc není pro všechny minipivovary dostupný,“ líčí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
„Covid Gastro – Uzavřené provozovny dosud nikdo nedostal, i když byl slíben už loni v říjnu. A Covid Nájemné III teprve začal přijímat žádosti,“ dodává.
Lepším řešením by podle něj byla kompenzace tržeb na základě EET, které ale místo toho stát na čas zrušil. Současnou vládní pomoc tak Šuráň hodnotí jako roztříštěnou, složitou a neúčinnou.
Svůj provoz přitom zavřela nebo přerušila desetina minipivovarů a není jisté, kolik z nich výrobu znovu obnoví. V lednu navíc spadl malým pivovarům výstav o 50 procent, což existenčně ohrožuje kolem třetiny z nich.
Byť pandemie pivovarnictví tvrdě zasáhla, měla v jistém smyslu i pozitivní přínos. Stejně jako v řadě dalších oborů totiž nakopla inovace.
Pivovary v krizi začaly přemýšlet, jak zefektivnit výrobu, jak vylepšit marketing a kde hledat nové prodejní kanály. Na vlnu inovací se vrhl mimo jiné i Pivovar Kunratice, který vyrábí pivo pod značkou Muflon.
„Posílili jsme kapacitu pro výrobu speciálních druhů piv. Inovovali jsme software a přešli jsme na automatizovaný objednávkový systém. Vytvořili jsme vlastní e-shop a registrovali se na platformě Zachraň pivo. Těsně před krizí jsme koupili výkonný stáčecí stroj a letos nás čeká investice do nové stáčecí linky,“ vyjmenovává emeritní sládek Pivovaru Kunratice Jindřich Chejn.
„Nechtěli jsme jen zavřít provozovnu a čekat, zda nám ti, kteří rozdělují pomoc, hodí pod stůl nějaké drobky. Museli jsme si vyhrnout rukávy a pustit se do toho s větší vervou,“ pokračuje.
„Dostali jsme vládní podporu ve výši 27 tisíc korun. To je ale výrazně méně než naše ztráty. A navíc jen na spotřební dani státu odvedeme 200 tisíc korun za kvartál. Rozhodně tak nejsme nějaké pijavice, které by sály ze systému.“
Zatímco před krizí posílal pivovar 80 procent produkce v sudech do restaurací a z toho většinu tvořil český ležák, teď prodává veškeré pivo v lahvích a polovinu produkce představují speciální druhy piv. I díky těmto změnám se firma udržela na 90 procentech výstavu z předchozích let.
Dražší speciály balené do lahví jí dokonce loni přinesly vyšší tržby než v roce 2019 – bohužel ale také vyšší náklady, které vzrostly nepoměrně k růstu tržeb. I tak je firma s výsledky v době krize spokojená. A věří, že k nim přispělo i vítězství v několika kategoriích pivovarnické soutěže Zlatá pivní pečeť.
Rok 2020 byl relativně úspěšný také pro Budějovický Budvar. Národní pivovar měl nejvyšší výstav v historii, meziročně se zvýšil o 51 tisíc hektolitrů na 1,7 milionu hektolitrů.
„Na exportních trzích jsme prodali o téměř 3,5 procenta více objemu piva než v roce 2019. Dobrou zprávou je také více než dvouprocentní nárůst objemu prodaného piva na domácím trhu,“ popisuje ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
K dobrým prodejním výsledkům podle něj přispělo uvedení hořkého ležáku Budvar 33 na domácím trhu a změna designu celého obalového portfolia. „Pomohlo nám také spuštění nové lahvové stáčecí linky na konci roku 2019, díky které jsme dokázali rychle zareagovat na masivní přesun objemu piva ze sudů do lahví,“ líčí Dvořák.
Pozitivní zprávou loňského roku je také fakt, že pivovarů v Česku více přibylo, než ubylo. Jedním z nově vzniklých projektů je například chrudimský Pivovar Loutkář.
Tomáš Soukeník ho otevřel na konci srpna 2020 spolu s pivovarskou restaurací U Loutkáře. A byť by se mohlo zdát, že si na rozjetí nového pivovaru vybral tu nejhorší možnou dobu, start zatím podnikatel hodnotí jako velmi dobrý.
„V restauraci jsme otevřeli výdejní okénko, o které je velký zájem. A průměrně se držíme na plánovaném ročním výstavu 500 hektolitrů, což je v současné situaci vynikající,“ uvádí Soukeník. Firma přitom nečerpá žádné státní dotace spojené s covidem a letos plánuje dál rozšiřovat kapacity pivovaru a zvýšit výstav na 600 hektolitrů.
Jak se bude pivovarnický trh vyvíjet v roce 2021, záleží na zlepšování epidemické situace a rychlosti uvolňování restrikcí. „Nejtěžší bude restart gastronomie, kde nelze očekávat, že se hosté hned naplno vrátí do hospod a restaurací,“ říká Martina Ferencová z Českého svazu pivovarů a sladoven.
„Stejně jako v předchozích vlnách se to bude lišit podle lokality. Zatímco v některých místech se hosté vrátili v řádu dnů až týdnů, v centrech měst a v turistických lokalitách to může trvat i měsíce,“ konstatuje.
Svaz se snaží ulehčit otevření hospod projektem Bezpečná restaurace, který má za cíl ukázat, že návštěva gastronomických zařízení může být bezpečná, pokud bude provozovna dodržovat určitá pravidla.
S napjatým očekáváním vyhlížejí dění příštích měsíců i samotné pivovary. „Chceme věřit tomu, že vláda otevře 1. dubna hospody. A snad to nebude apríl. Jinak je ale plán prodejů pro letošní rok věštění z křišťálového půllitru,“ hodnotí Jindřich Chejn z Pivovaru Kunratice.
Zdroj: https://forbes.cz/ |
